Pilotní
studie:
"Dopad grantové podpory romské komunity
v nadaci Open Society Fund"
Pracovní
název: "Impact"
Autoři:
Michaela Ledererová
Josef Macák
Karel Masařík
Lenka Průšová
FSV UK
Politická a ekonomická
sociologie
Magisterský seminář
b) Kategorizace financí projektů
h) Typ organizace podle položek, na které žádala
finanční podporu
Nepřijaté projekty otevřených grantů
Porovnání zamítnutých a přijatých projektů
Příloha č.1 - Přehled grantové podpory Romů v
nadaci OSF
1. Program na podporu nadaných romských studentů
2. Romský program - otevřené granty
3. Podpora romské kultury ve střední a východní Evropě
4. Letní škola angličtiny pro nadané romské studenty
5. Stipendium George Sorose pro nadané romské studenty
6. Program podpory romských studentů a absolventů při
stážích v neziskových organizacích
7. Open Society Institute Launches Roma Political Leadership Program
Příloha č.– Vybrané
doplňující statistické informace
Pro týmový projekt v rámci magisterského semináře „Politická a ekonomická sociologie“ jsme se rozhodli využít nabídky Multikulturního centra Praha, abychom zpracovali problematiku grantové podpory Romů v České republice. Nadace Open Society Fund Praha se již řadu let zabývá podporou romské komunity v ČR. V současné době přistupuje k detailnějšímu pohledu na dopad této své činnosti na život Romů i neromů a rozvoj tolerance vůči menšinám u nás. Nadace si dala za cíl provést evaluaci grantové podpory, získat zpětnou vazbu a modifikovat tak své budoucí cíle a zaměření jednotlivých grantů podle potřeb svých žadatelů.
Naším úkolem v rámci semináře „Politická a ekonomická sociologie“ bylo zpracování podkladů pro tuto evaluaci - pilotní studii s teoretickou a empirickou částí, která naznačí možné směry evaluační práce ukáže i dílčí výsledky hodnocení jednotlivých projektů. Studie by tedy měla pomoci nadaci při rozhodování o dalších krocích evaluace, odlišit základní přístupy a vytvořit jakýsi odrazový můstek pro další úvahy o evaluaci. Zaměrem není předložit evaluaci samotnou, přestože v určitých částech studie jsou obsaženy i samy evaluační výsledky (viz kap. III. Základní zjištějí).[1]
Při hledání vhodných kritérií evaluace jsme
vycházeli především z reality fungování nadace OSF, jak nám byla
představena několika svými zástupci. Určitá tato východiska mají
jistě obecnou platnost a dala by se použít v jakékoli nadaci.
Potřeba
najít způsob evaluace projektů měla v nadaci několik
rovin. Za první rovinu bychom označili praktické fungování instituce.
V denním rytmu práce vedoucím grantových programů nezbývá čas,
aby hodnotili vývoj jednotlivých programů, jejich efektivitu, mají malou
zpětnou vazbu a přímý kontakt s vykonavateli projektů, jsou
zahlceni vlastní režií projektů. Dosud tak byla uplatňována dvě
kritéria úšpěšnosti či prospěšnosti projeků – vstupní
kritéria pro udělení grantů a závěrečná zpráva.
Dalším
motivem pro evaluaci je zhodnocení efektivity finančních
prostředků. Nadace sice požaduje podrobný rozpočet na
počátku a podrobnou zprávu o využití peněz na konci
(případně i v polovině) projektu. Tento způsob však
umožňoval pouze omezenou kontrolu nad skutečným využitím financí a
neposkytoval celkový přehled o toku peněz do konkrétních kategorií.
V první
rovině se tedy jedná převážně o kontrolu, jak nad
plněním záměru projektu, který byl nadaci představen, tak nad
využíváním alokovaných prostředků. Patří sem také zpětná
vazba konkrétních projektů do nadace, vyhodnocení jejich úspěšnosti,
potřeb, úspěchů či chyb řešitelů projektů.
V návaznosti
na tuto první rovinu evaluace jsme navrhli zpracování vzorové typologie
projektů za omezené období (1998). Podle vyjádření vedoucích romských
grantových programů je právě tato přehledově-analytická
kvantitativní část evaluace pro nadaci velmi žádoucí.
Motivace zabývat se evaluací má však v nadaci OSF i druhou rovinu. Jedná se o dlouhodobé sledování účinnosti podpory romské menšiny. Jak se projevily vynaložené prostředky a vytvořené vzdělávací a jiné podpůrné programy v praxi, v postavení romské menšiny v české společnosti, v postojích majority. Tento hlubší pohled na grantovou podporu by nadaci kromě evaluace své práci v dlouhodobém měřítku umožnil efektivně modifikovat své programy na základě aktuálních potřeb Romů a ujistit se, že cílová skupina pouze nereaguje na výzvu a nabídku ze strany donátora a nepřizpůsobuje své záměry a potřeby dikci nadace.
Tento typ evaluace již vyžaduje náročnější a citlivější techniky, než je kvantitativní statistická analýza (která je ovšem nezbytná jako odrazový bod). Po vyhodnocení všech hledisek jsme pro tuto část evaluace jsme navrhli metodu případové studie projektu kombinovanou s dalšími technikami – bude dopracováno.
První
fází vytváření typologie byla kategorizace dat, zde závěrečných
zpráv projektů otevřených grantů (přijatých i
nepřijatých nadací OSF), která proběhla formou sekundární analýzy
dokumentů.
V
této analýze jsme se soustředili na všechny závěrečné zprávy z
roku 1998. Jedná se o interní dokumenty OSF, ke kterým nám byl po dohodě
umožněn přístup. Z celkového počtu 69, jsme z analýzy
vyřadili 2, které svým obsahem neodpovídaly námi zvoleným kritériím.
Kategorizace
projektů v této fázi měla především deskriptivní charakter a
proto nebylo nezbytné vytvářet hypotézy.
Po primární analýze závěrečných zpráv a konzultaci se
zástupcem OSF, byli vytvořeny kategorie znaků, které jsme zanesli do
záznamového archu. Samotný proces kódování a přenosu dat do záznamových
archů proběhl na přelomu měsíce května a června.
Poté proběhlo čištění dat a jejich převedení do digitální
podoby. K analýze jsme použili statistického softwaru SPSS.8.0 a programu Excel
MS Office.
Základní členění organizací: romská (vedoucím/i projektu je/jsou Rom/ové)
neromská (vedoucím/i
projektu je/jsou neromové)
Typy jednotlivých organizací: farní charity (+ církevní organizace)
občanská
sdružení
nadce
školy (romské i neromské bez rozdílu)
místní
organizace a centra
jednotlivci
Cíle projektu: volnočasové
aktivity
integrace
romské komunity
vzdělávání (podpora žáků a studentů na školách)
podpora
romských asistentů
prevence (preventivní aktivity v oblasti kriminality
a drogové závislosti)
Velikost cílové skupiny: do 30-ti účastníků
31-
80
81-
120
121
a více
neomezeno
Věková struktura
cílové skupiny: do 18- let
18-
26 let
27
a více let
neomezeno
Forma závěrečné
zprávy: stručná
detailní
detailní
s doprovodnými obrázkovými dokumentacemi
žádná
Konečný výstup projektu: zájmové kroužky
jednorázové
akce
vzdělávací
centra
publikace
prezentace
romské kulturní tradice
vyškolení
sociálních pracovníků a poradců
Trvání zavedených projektů: jednorázové aktivity
dlouhodobé
a trvalé aktivity
Získání prostředků
z jiných zdrojů: obce
nadace
a fondy
vláda,
stát
vlastní
příspěvky
žádné
Garant projektu: romský
odborník
v dané oblasti
Z uvedených kategoríí se
později ukázala kategorie “garant projektu” jako těžce vystopovatelná
(vyskytovala se zřídka) a proto byla z dalších analýz vynechána z
důvodu nulové signifikance.
Celková částka: Kolik požadovali?
Kolik
dostali?
Konkrétní
požadavky: Na co žádali (a kolik)?
Na
co dostali (a kolik)?
Sledované
kategorie: Mzdové
náklady
Provozní
náklady (elektřina, plyn, administrativa…)
Investice
do nemovitostí (koupě, oprava, pronájem)
Cestovní
náklady (proplácení jízdného)
Nákup
elektroniky a kancelářského vybavení (počítač,
internet)
Nákup
vybavení nezbytného k aktivitě
Občerstvení
a služby
Typologie
projektů měla za cíl vyzkoušet možnosti a náročnost metody
kvantitativní evaluace projektů. Současně to však byla ta
část, která byla od začátku nadací označována za
nejžádanější. Kromě poznatků o metodologii evaluace (viz. kap.
Závěr) přináší tato část značné množství konktrétních
zjištění o grantové podpoře za dané období, které zde představujeme.
K dispozici
jsme měli celkem 67 žádostí a závěrečných zpráv otevřených
grantů, za rok 1998. Při
využití výše popsaných kategorií byl v této kvantitativní části
výzkumu vytvořen souhrnný přehled o tzv. otevřených romských
grantech.
První
třídící hledisko, které jsme použili pro naši typologii bylo
rozdělení na „neromské“ a „romské“ organizace, podle typu organizací.
Další třídící hlediska jsou znázorněna v grafech
s komentáři v následujícím pořadí: cíle projektů,
cílová skupina, konečné výstupy, trvání projektu, financování projektů
a forma závěrečné zprávy.
Následující
dva grafy zobrazují nejčastější typy organizací, které se ucházely o
grant a získaly ho. Veškerá data v grafech jsou udávána v procentech.
Z grafického znázornění je
zřetelné, že občanská sdružení představují nejčastější
typ organizace žádající o otevřený grant v nadaci OSF. Druhý
nejčastější typ jsou místní organizace a centra. Romské organizace (tj. vedené přímo
romskými představiteli) se v seznamu schválených projektů
vyskytují méně často. Ze všech zkoumaných schválených projektů
za rok 1998 jich bylo pouze 16 a dominujícím typem byla občanská
sdružení.
Na následujícím obrázku je zobrazena
typologie cílů žádostí o otevřený grant. Volnočasové aktivity,
jako například realizování klubovny pro děti, výlety, sportovní
vyžití, dětské dny, zájmové činnosti apod., představují
nejčastější náplň realizace projektů. Integrace romské komunity
byla uváděna ze 23,5%.
Na
základě statistické analýzy jsme také dospěli k zjištění,
že za cíl si volnočasové aktivity nejčastěji stanovují charity
(75%), občanská sdružení (63,6%) a školy (60%).
Cílovou skupinou je míněn
počet lidí, na které by se měl grant vztahovat. 35% všech schválených
projektů nebylo početně specifikováno. Často se objevoval
počet do 30 účastníků (29%). Pokud bylo v žádosti
přímo specifikováno, že grant bude sloužit omezenému počtu
účastníků (v našem případě do 30 účastníků),
jednalo se především o granty určené dětem pro jejich zabavení
ve volném čase.
Termínem konečné výstupy jsme
označili typy aktivit, na které byly granty získány. Jak je vidět
v grafu, zájmové kroužky zaujímají nejvyšší pozici (37,3%) Také
jednorázové akce (jako například výlety, poutě, sportovní
soutěžení) představovaly častý typ konečných výstupů
(25,5%).
Pokud
statisticky porovnáme konečný výstup projektů a typ organizací, které
získaly grant, objeví se následující souvislosti: zájmové kroužky častěji provozují charity a občanská
sdružení, jednorázové akce
častěji provozují místní organizace
a školy, vzdělávací centra charity. Publikace častěji vydávají
nadace a místní organizace a vyškolením
sociálních pracovníků se nejvíce zabývají občanská sdružení.
Jednotlivé projekty se od sebe
lišili také délkou trvání. Rozlišili jsme projekty, které získaly grant na
dlouhodobé až trvalé aktivity a projekty týkající se aktivit jednorázových
(jako například výstavy, dětské dny apod.) Graf ukazuje, že
převládají zejména dlouhodobé akce.
Na
základě podrobnějších analýz se také objevil statistický trend, že na
dlouhodobé projekty se specializují
zejména charity a občanská
sdružení, na jednorázové aktivity
školy a místní organizace.
Co se týče kategorie financování, zde jsme se zaměřili na dvě základní kategorie. Sledovali jsme zdroje financování – kde jsme chtěli především zjistit, zda organizace, které získaly finanční podporu od OSF současně vyvíjely snahu získat finanční podporu od jiných subjektů. Dále jsme se zaměřili na kategorie žádali/ dostali – na jaké finanční položky byl grant žádán a na které získán.
Zdroje financování
Z grafu je zřetelné,
že se často objevily projekty, kterým byl schválen grant
přesto, že nežádali o finanční podporu u jiných institucí (49% ze
všech analyzovaných schválených žádostí). Mezi časté donátory patří
obce a nadace.
Následující graf
porovnává jednotlivé finanční položky podle kritéria žádali na/ dostali
na.
Nejčastější
finanční položku, na kterou byly finance požadovány přestavují mzdové náklady (64,7%), nákup ostatního vybavení (zejména kancelářského, 56,9%) a cestovní náklady (52,9%).
Nejčastěji financovány byly nákup ostatního vybavení (49%), mzdové
náklady a cestovní náklady.
Pozoruhodná je také položka občerstvení a služby, která byla financována
ze 20%.
Na
základě statistických analýz jsme dále vysledovali, že občanská sdružení
nejčastěji získala finance na mzdy, cestovní náklady a elektronické
vybavení. Na provoz nejčastěji získaly místní organizace a charity a na občerstvení + služby, nadace a charity.
Co
se týče kategorie „konečný výstup projektu“, zájmové kroužky získaly finanční podporu od OSF na
občerstvení + služby, jednorázové
akce (např. poutě, výlety) na provozní náklady a také
občerstvení, vzdělávací centra
na mzdu a elektronická zařízení, vyškolení
sociálních pracovníku na mzdové a cestovní náklady.
Na
základě těchto zjištění lez tedy říci, že se objevují
tendence častěji podporovat náklady na mzdu, cestování
a na nákup ostatního, zejména kancelářského vybavení. Méně se
poté investuje do provozních nákladů a nákladů na občerstvení.
Následující
poslední graf vykresluje, na jaké finanční položky žádaly jednotlivé
organizace grant od OSF. Pozoruhodná je položka nákup ostatního vybavení
(zejména kancelářského) u škol,
která zabírá 14,3% veškerých finančních nákladů. Občanská sdružení nejčastěji žádala peníze na
cestovní náklady (47,4%), charity na
občerstvení + služby (37,5), nadace
a místní organizace a centra na provozní náklady a konečně jednotlivci na mzdové náklady (14,8.)
V analýzách se také objevil trend,
že romské organizace méně častěji hledají podporu u jiných
organizací než u OSF. U neromských organizací se objevila větší snaha
hledat si podporu i u jiných institucí, především u obcí a jiných nadací.
Přesto však tvořila položka „nežádá u jiných zdrojů“ v rámci kategorie zdroje financování
49%.
Graf
znázorňuje jakou formu měli závěrečné zprávy. Navíc je
z grafu zřetelné, jak se od sebe závěrečné zprávy liší
podle typu konečného výstupu projektu.
Jak
ukazuje graf, stručnou
závěrečnou zprávu odevzdávají nejčastěji organizace se
zaměřením na publikování
(57,1%), na přiblížení romské kulturní tradice (50%) a na vyškolení
sociálních pracovníků (42,9%). Detailnější
forma zprávy byla zaznamenána u organizací, jejímž cílem je vybudování vzdělávacích
center (33,3%). Případ absence závěrečné zprávy se
poté objevil u organizací provozující zájmové kroužky (42,1%) a u
organizací zaměřených na jednorázové akce (46,2%).
Obecně
lez konstatovat, že závěrečné zprávy měli u většiny
projektů stručnou podobu. Detailnější podobu měli zprávy
z projektu od občanských sdružení. Organizace zaměřené na
volnočasové aktivity poskytovali často ke zprávám obrázkovou
přílohou.
Počet zamítnutých projektů za
rok 1998 činil 16. Následná statistická zjištění nelze vztahovat
rámcově na všechny zamítnuté projekty, jelikož bylo bráno v úvahu
pouze 16 projektů, což je pro hlubší statistické analýzy malý počet.
Zajímavým
zjištěním je skutečnost, že 25% zamítnutých romských projektů
byla žádána jednotlivcem.
Jak je zřetelné z grafu,
v rámci zamítnutých projektů dominují mezi nejčastějšími
typy organizací místní organizace a na druhém místě školy. Ve srovnání se
schválenými projekty došlo ke změně, protože mezi schválenými dominovala občanská sdružení.
Pozoruhodným zjištěním je
skutečnost, že mezi zamítnutými žádostmi dominují v 50% projekty, jejímž
hlavním cílem bylo vzdělávání. Pro srovnání, vzdělávání jako cíl byl
u schválených projektů na místě třetím - co se týče
nejčastějších cílů.
Jak
znázorňuje následující graf, převládající formou výstupu jsou
vzdělávací centra (37,5%) a jednorázové akce (31,3%). V tomto
případě opět dochází k posunu, protože vzdělávající
centra jako forma výstupu byla mezi schválenými projekty udávána pouze v 11,8%.
Na základě tohoto grafu lze
usuzovat, že velkou roli při zamítání projektů může hrát
právě skutečnost, že mnoho žadatelů spoléhá ne celkovou
finanční podporu od OSF. Jelikož ale filosofií nadace OSF je podpořit
dílčí projekty při „rozjezdu“ aktivit a zároveň motivovat
žadatele, aby hledali finanční podpory i u jiných subjektů, může
se podílet právě tento nezájem hledání jiných finančních zdrojů
velkou měrou na konečném záporném rozhodnutí komise OSF.
Závěrečné grafy porovnávají
přijaté a nepřijaté projekty jednak z hlediska typu organizace a
také z hlediska cílů dílčích žádostí o otevřený grant. Oba
grafy porovnávají projekty neromských organizací, protože vzhledem ke svému
počtu měli lepši vypovídající hodnotu.
Grafické znázornění ukazuje, že
nejčastěji byl schválen grant občanským sdružením. Nadace jako
žádající subjekt nebyly v našem zkoumaném vzorku nikdy odmítnuty. Naopak
mezi nejčastěji odmítnuté žádající organizace patří místní
organizace a školy.
V grafu je znázorněno
srovnání přijatých a nepřijatých projektů z hlediska jejich
cíle. Mezi nejčastěji financované cíle patří volnočasové
aktivity, naopak mezi méně často financované kategorie vzdělávání.
Program je zaměřený na podporu romských studentů vysokých
škol, vyšších odborných škol (pomaturitní studium), středních škol a
učebních oborů s maturitou, kteří mají předpoklady
k ukončení příslušného vzdělávacího stupně a
k postupu na vyšší stupeň, popř. těch, kteří se
připravují k přijetí na uvedené typy škol. Cílem programu je
motivovat nadané romské studenty, aby neukončovali
předčasně studium a dosahovali nejvyššího možného vzdělání.
Do programu se mohou přihlásit studenti středních škol,
učebních oborů s maturitou, studenti vyšších odborných škol a
vysokých škol v České republice. Přihlášky se podávají
individuálně, tj. každý student si podává a vyřizuje přihlášku
sám za sebe, hromadně podané přihlášky se nepřijímají.
Do programu se mohou přihlásit i absolventi základních škol,
kteří byli přijati do prvních ročníků středních škol
nebo učebních oborů s maturitou, ale jen za předpokladu
průměru posledního vysvědčení do 1,5 včetně
(vysvědčení za druhé pololetí 9. třídy).
Do programu se mohou přihlásit dále absolventi středních škol,
kteří byli přijati na vysokou školu nebo na vyšší odbornou školu a to
bez průměrového omezení.
Pozor: studenti,
kteří se hlásí do 1. ročníků všech škol, odevzdávají přihlášku
až ve druhém termínu - viz následující.
1. termín:
15. 5. 2000
do
tohoto data je třeba odevzdat všechny žádosti o stipendia kromě
žádostí, ve kterých se uchazeči o stipendium hlásí do prvních
ročníků všech typů výše uvedených škol.
2. termín:
15. 9. 2000
tento
termín je určen pouze pro přihlášky, v nichž se žadatelé hlásí:
·
do prvních
ročníků vysokých škol a vyšších odborných škol (popř.
pomaturitní studium)
·
do prvních
ročníků středních škol a učebních oborů
s maturitou (avšak pouze s podmínkou průměru posledního
vysvědčení do 1,5 !)
Všechny povinné přílohy jsou nedílnou součástí přihlášky.
V případě, že bude některá příloha chybět, bude
Vaše přihláška neúplná a nebude možné Vaši přihlášku zařadit do
konkursu.
V rámci Programu na podporu nadaných romských studentů
vyhlášeném v roce 2000 je možné žádat o příspěvek na
náklady na studium ve školním roce 2000/2001. V žádném případě
není možné proplácet náklady zpětně z minulého školního roku. Na
každý školní rok je třeba žádat znovu.
Uchazeči o stipendium budou vybíráni v konkursu na
základě písemných podkladů a pohovorů. Pohovory jsou povinné
a uchazeči budou včas informováni o jejich termínech.
Neúčast na pohovoru má za následek vyřazení přihlášky
z konkursu. O výsledcích konkursu rozhoduje nezávislá komise.
O rozhodnutí komise budou všichni vyrozuměni písemně.
Rozhodnutí komise je konečné a důvody jejího rozhodnutí se
nesdělují.
Uchazeči, kteří v konkursu uspějí, sepíší
s Nadací Open Society Fund Praha smlouvu. Ve smlouvě bude vymezeno,
jakým způsobem a za jakých podmínek bude stipendium propláceno.
Všechny žádosti musejí být odevzdány na adresu OSF včas
v termínech (viz termíny uzávěrek výše)! Pozdě odevzdané žádosti
nebudou zařazeny do konkursu (rozhodující je datum odeslání na obálce).
Přihlášku s povinnými přílohami posílejte poštou nebo
osobně odevzdejte na adresu Nadace OSF Praha a obálku označte heslem
"Romská stipendia". Formulář přihlášky je Vám
k dispozici ve formátu PDF (85 kB) nebo Word97
(662 kB) nebo v kanceláři Nadace.
Děkuji Vám za spolupráci a přeji mnoho úspěchů ve
studiu.
Formou
grantů podporuje Nadace OSF Praha iniciativu jednotlivců
i organizací, které napomáhají rozvoji romské národnostní menšiny
v oblasti výchovy, vzdělávání, kultury, lidských práv a/nebo
přispívají k lepšímu pochopení této menšiny ze strany majoritní
společnosti.
Podporovány
jsou zejména projekty zaměřené na vytvoření a fungování
volnočasových a komunitních center (zabývajících se systematickou prací
s dětmi, mládeží i dospělými) a vzdělávání
pracovníků těchto center, rozvoj sítě romských regionálních a
informačních center, ochranu lidských práv, projekty na podporu romského
jazyka a kultury a na podporu romských publikací a medií. Přednost mají
aktivity dlouhodobějšího charakteru. Upozornění: Projekty na
jednorázové akce, doučování a stipendia se mohou ucházet o podporu
v ostatních programech Nadace OSF Praha (např. Grantový
program pro mládež, Grantový
program na podporu drobných občanských aktivit, Romská
stipendia pro nadané studenty).
Žádosti
budou posuzovány nezávislou grantovou komisí, která se v jednom
kalendářním roce sejde při rozhodování dvakrát. Komise po posouzení
došlých projektů v každém grantovém kole vybere nejlepší, jimž bude
udělen grant. Grant může být přidělen pouze na akce
(iniciativy), které začnou nejdříve dva měsíce od uzávěrky.
O výsledku grantového řízení budou všichni uchazeči
vyrozuměni písemně do dvou měsíců od uzávěrky
programu.
Upozornění: posuzovány budou pouze žádosti, které budou
obsahovat všechny požadované přílohy v 9-ti kopiích (tj. originál + 8
kopií). Žádosti, které nesplňují výše stanovená kritéria a žádosti neúplné
budou automaticky vyřazovány.
Žádosti
se odevzdávají v termínech: 10. 4. (pro aktivity začínající po
10. 6. 2000) a 30. 9. 2000 (pro aktivity se
začátkem po 30. 11. 2000) a lze je odevzdat osobně nebo
poštou (rozhodující je razítko s datem na obálce).
V rámci
tohoto programu mohou všichni obdržitelé grantu získat zároveň ještě
tzv. Grant na asistenci v max. výši 10 000 Kč. Grant na
asistenci mohou obdržet všechny projekty podpořené v tomto programu,
žádost o grant na asistenci ovšem není povinná, o asistenci nemusí
žádat všechny podpořené organizace či jednotlivci. Grant na asistenci
se neodčítá z grantu přiděleného, jedná se
o částku navíc (tj. grantista obdrží po podpisu smlouvy částku
v max. výši 90 000 Kč + grant na asistenci ve výši
10 000 Kč). Grant na asistenci je možno použít dvěma
způsoby:
Předkladatelé
všech podpořených projektů dostanou spolu se smlouvou Žádost
o grant na asistenci spolu s podrobnými instrukcemi (tj. teprve po
obdržení grantu se mohou realizátoři projektu rozhodnout zda o Grant
na asistenci požádají).
Podmínkou
přijetí žádosti je vyplněný přiložený formulář se všemi
náležitostmi a dodatky. Žádosti, které nesplňují podmínky programu ani
žádosti došlé po uzávěrce nebudou do konkursního řízení
zařazovány.
pro
nově vzniklé iniciativy ve formátu PDF
(167 kB) nebo Word97
(217 kB)
pro fungující organizace ve formátu PDF
(163 kB) nebo Word97
(220 kB)
Open Society Institute Budapešť nabízí možnost požádat si
o podporu (tzv. "high") romské kultury: historie, umění,
romského jazyka, sběru ústní slovesnosti, psané literatury, antropologie,
muzikologie, sociologie. O podporu je možno si požádat
v následujících oblastech:
Osoby romského původu vyzýváme, aby se ucházely o podporu ve
všech třech kategoriích.
Výše grantů se bude pohybovat ve výši od minimální výše
1 000 USD (asi 35 000 Kč) do maximální výše
35 000 USD (asi 1 225 000 Kč).
Žádosti se podávají v angličtině (žádosti
v romštině jsou také možné, ale budou přeloženy pro naše
potřeby pouze v rozsahu, který je možno získat vzhledem
k dialektovým odlišnostem).
Uzávěrka je 31. března 2000.
Žadatel pošle přihlášku s příloham na adresu:
Emily Martinez
Roma Culture Initiative
OSI - Budapest
Oktober 6 utca 12
H-1051 Budapest
Hungary
Fax: 0036 - 1 - 327 3101
Tel: 0036 - 1- 327 3027
Bližší inforamce Vám podá Emily Martinez martinez@osi.hu.
Prostřednictvím tohoto
programu mohou nadaní romští studenti (středoškoláci, vysokoškoláci,
studenti pomaturitního studia a dálkového studia a také dospělí) získat
podporu na účast na Mezinárodní letní jazykové škole v Plzni, která se uskuteční v termínu od 9. do
28. července 2000, příjezd účastníků je plánován
na večer 8. července 2000.
Kurs není určen pro úplné
začátečníky (tedy pro ty, kteří se anglický jazyk nikdy
neučili). Předpokládá se alespoň jeho základní znalost.
Všichni přihlášení zájemci
se zúčastní písemného jazykového testu. Na základě jeho výsledku budou zařazeni mezi účastníky
letní školy (nutnost získat alespoň minimální stanovený počet
bodů). Místo a čas konání jazykového testu bude oznámeno všem
přihlášeným telefonicky, popř. dopisem v cca pětidenním
předstihu.
Z rozpočtu Nadace Open
Society Fund Praha bude vybraným účastníkům poskytnuto stipendium na
uhrazení následujících výdajů na letní škole: poplatky za výuku,
ubytování, stravování a poznávací výlety ve výši 11 000 Kč na
osobu. Stipendium nezahrnuje dopravu (na místo konání letní školy a zpět)
a kapesné.
Uzávěrka je pouze v jednom termínu a to
10. 5. 2000 (rozhodující je datum na obálce).
Formulář přihlášky je Vám k dispozici ve formátu PDF
(117 kB) nebo Word97
(44 kB).
Program je určený pro romské
studenty středních a vysokých škol v řádném denním studiu a
umožňuje oceněným studentům účast na velmi kvalitní
jazykové škole v zahraničí v letních měsících
(červenec, srpen nebo září) roku 2000. Cílem programu je umožnit
nadaným studentům výrazné zlepšení již získaných jazykových znalostí
(popř. zdokonalení profesních znalostí v oboru studia) , možnost
studovat jazyk přímo v dané zemi a rozšířit si tak možnost
pozdějšího přijetí ke studiu v zahraničí. Toto stipendium není
určeno pro začátečníky, ale pro pokročilé studenty.
Konečný výběr typu kursu
a cílové země bude přizpůsoben (dle níže stanovených kriterií) požadavkům
a potřebám studenta.
I. cena:
5-
týdenní letní pobyt na renomované jazykové škole v zahraničí dle
našeho výběru. Uchazeč o stipendium si volí studijní jazyk.
Termín je věcí domluvy. Stipendium bude uděleno do maximální výše
150 000 Kč a pokryje školné, cestovné, ubytování, stravování,
kapesné a příspěvek na studijní materiály.
II. cena:
3-týdenní
letní pobyt na renomované jazykové škole v zahraničí dle našeho
výběru. Uchazeč o stipendium si volí studijní jazyk. Termín je
věcí domluvy. Stipendium bude uděleno do maximální výše
90 000 Kč a pokryje školné, cestovné, ubytování, stravování,
kapesné a příspěvek na studijní materiály.
III. cena:
2-3
týdenní letní pobyt na renomované jazykové škole v zahraničí (pouze
v evropských zemích) dle našeho výběru. Termín je věcí domluvy.
Stipendium bude uděleno do maximální výše 60 000 Kč a
pokryje školné, cestovné, ubytování, stravování a kapesné.
Všichni zájemci projdou dvoukolovým
výběrem. V prvním kole budou posuzovány všechny úplné žádosti
grantovou komisí. Vybraní studenti, kteří projdou do druhého kola, budou
písemně pozváni k ústnímu pohovoru (a to nejpozději do
31. května 2000). Definitivní výsledky budou vyhlášeny na
slavnostním setkání uchazečů, které se uskuteční do konce
června 2000.
Uzávěrka je pouze v jednom termínu a to
30. dubna 2000 (rozhodující je datum na obálce).
Formulář přihlášky je Vám k dispozici ve formátu PDF
(116 kB) nebo Word97 (189 kB).
Prostřednictvím tohoto programu mohou romští studenti
(středoškoláci, vysokoškoláci, studenti pomaturitního a dálkového studia)
a absolventi (maturitních, pomaturitních a univerzitních oborů) ve
věku min. 16 let získat podporu při stážích v neziskových
organizacích v České republice. Stáž je určena především
pro mladé Romy, kteří mají zájem v budoucnu pracovat v neziskové
organizaci a touto cestou by chtěli získat potřebnou praxi;
popř. pro mladé Romy, kteří svou budoucí profesní orientaci teprve
hledají.
Stáží se rozumí pobyt v neziskové organizaci v délce 1 - 5
měsíců, během nějž se stážista seznámí s fungováním
celé organizace a získá tak praxi potřebnou pro svoje budoucí profesní
uplatnění.
Finanční podpora je určená neziskové organizaci na pokrytí nákladů
spojených s pobytem stážisty. Stážista obdrží malé stipendium, ze kterého
si bude hradit stravu, cestovné, kapesné popř. jiné náklady.
Upozorňujeme vás, že stáž je pracovně - studijní pobyt, jehož cílem
je získat zkušenosti; v žádném případě se nejedná
výdělečnou činnost (brigádu).
Stáž by se měla uskutečnit v místě trvalého
(popř. přechodného) bydliště stážisty; Nadace Open Society Fund
Praha nebude hradit náklady na ubytování.
Žádosti mohou předkládat jak zájemci o stáž (romští studenti a
absolventi) tak i neziskové organizace. Není podmínkou, aby zájemce o stáž měl vybranou konkrétní
organizaci (či organizace konkrétního studenta/absolventa), ovšem zájemci,
kteří si předem zajistí stáž v konkrétní organizaci, budou mít
při výběru přednost.
Všichni přihlášení zájemci o stáž se zúčastní pohovoru, který je nezbytnou součástí
výběrového řízení. Místo a čas konání pohovoru bude oznámeno
všem přihlášeným telefonicky, popř. dopisem v cca
pětidenním předstihu.
Přihlášky se předkládají ve dvou kategoriích: Kategorie A
(Individuální žádosti uchazečů o stáž - tj. žádosti
studentů a absolventů); Kategorie B (Žádosti neziskových organizací).
Uzávěrka
programu je v termínu 10. 5. 2000 a 10. 9. 2000
(rozhodující je datum na obálce).
Formulář přihlášky je Vám k dispozici ve formátu PDF
(140 kB) nebo Word97 (201 kB).
The Open Society Institute is pleased to announce the creation of the
Roma Political Leadership Program (RPLP). The program's purpose is to promote
the participation of young Roma in national political life. In its first year,
it is open to applicants from Bulgaria, the Czech Republic and Hungary.
The program is designed to provide participants with the theoretical
background and practical skills to serve as credible candidates for elective
office. Through a competitive selection process, RPLP will identify up to 10
participants per country for training and internships. It will also facilitate
contacts between participants and civic organizations / political parties in
their home countries in order to raise Roma representation in civil society and
on the parties' electoral lists.
The program consists of a series of events, beginning with an
international seminar, planned for mid-July, 2000. As a condition of selection,
all RPLP participants must agree to attend the international seminar and six
weekends of training in Prague. They will also need to commit to completing a
project related to political activism and an internship. These activities will
require 25-30 days is required over the course of nine months.
RPLP is guided by an international Steering Committee, comprised of Roma
representatives from the three countries targeted. In Czech Republic, the local
Steering Committee is headed by the Czech Republic member of the international
Steering Committee. It will be responsible for selecting RPLP participants. The
selection process is administered by Open Society Fund Prague. Travel and
lodging costs will be covered by RPLP.
Interested Roma who meet the following criteria are encouraged to apply:
Participants will attend a week-long international seminar to examine
such issues as the role of the citizen in democracy, the function of the media,
the structure of political parties, practical leadership skills, introduction
to politics and political structures. Participants will also attend local
seminars to provide them with background on the political system and laws of
Czech Republic. Topics to be covered will include a survey of political
parties, electoral laws, Czech Republic history and policy issues.
Upon completing the seminars, participants will serve short internships
with political parties or civic organizations.
Participants will work on a group project to be assigned during the
international seminar but carried out in Czech Republic.
Send the following materials to the address of OSF Prague:
[1] Vzhledem k tomu, že předkládaná studie má obstát jak v nadaci OSF Praha, tak na půdě semináře PES FSV UK, obsahuje některé části, které nejsou pro jednoho nebo druhého příjemce relevantní. Jedná se například o přílohu č.1 – přehled grantů pro Romy v OSF Praha, a některé další.
[2] Přehled je aktualizován ke červnu 2000, je tedy odllišný od přehledu v návrhu projektu. Pilotní studie nepracuje se všemi grantovými kategoriemi. Po zvážení časových možností a lidských zdrojů byla např. zcela vynechána kategorie romských studentů. Zdroj: www.osf.cz.