Vláda věcí tvých, nechť se k Tobě, lide, navrátí ...

(sociální časoprostor svobodného starostování 1990-94)[1]

 

Kabele, Jiří, Bash, Robert, Buštíková, Lenka,  Jislová, Alena, Kunc,  Kamil

 

 1. Uvedení do problému a postup zpracování sondy

             Na počátku předkládané sondy bylo pozvání prof. Šrubaře do Ameriky, aby přednesl pamětní přednášku týkající se Alfréda Schutze. Při této příležitosti rekapituloval konstitutivní rysy fenomenologické analýzy a pokusil se  prokázat, že nic neztrácejí na své síle ani v dnešní době.  Proto se odvážil pomocí téže analýzy rozebírat čas, prostor  a sociální dimenzi transformace postsocialistických zemí. Na PSA[2] se obrátil, zda bychom nemohli společně jeho teoretickou  reflexi podpořit empirickými evidencemi. Objevil totiž ve  svém článku, že všechny jím i Schutzem rozeznávané dimenze,  čas, prostor, a sociální dimenze (odpovídající diferenciaci  sociálních pozic a jim odpovídajících životních šancí spojené s reorganizací sociálních skupin a sociálních sítí) mají v transformaci svou vlastní dynamiku určovanou  sémantikou návratu. Tato sémantika je pak založena na "vzorcích z repertoáru politické a ekonomické liberalizace a tak vyvolává diskurs, který podpořen ekonomickou globalizací, se pevněji etabloval na Západě. Historický vývoj post-socialistických zemí se zde jeví jako by  procházel cyklem, který nejprve jej odnáší pryč od vývoje v Západní Evropě a pak jej naopak vrací." (Šrubař, 1996)

            Když pak Šrubař uvažuje, jak se tyto makro-změny  promítají do fenomenálně prožívaného každodenního světa,  upozorňuje na určitý paradox vlastní sémantice návratu aplikované na proces transformace : "... na jedná straně  otevírá pole aktivity a objektivuje sociální vztahy a na  druhé straně, podporuje zlomy v individuální a kolektivní  identitě, přináší reetnizaci sociálního prostoru a podporuje  anonymitu a atomizaci sociálních vztahů. Navíc, dynamika  návratu konfrontuje post-socialistické země s typickými  problémy Západních industriálních společnosti, které se  zdály být řešeny v socialismu - tj. sociální nerovnost,  nezaměstnanost, problém budování národního státu  v mezinárodním kontextu, etnické konflikty atd."

             Při pokusu reinterpretovat Šrubařovu stať a jeho sémantiku návratu tak, aby se mohla stát podnětem pro sondu  otestující hlavní myšlenky článku, učinili jsme ústředním  motivem našich hypotéz souběh Šrubařem identifikovaných  protisměrných hnutí vlastních transformujícím se lidským  záležitostem: otevírání a uzavírání. V čase každé otevírání  je podmíněno uzavíráním. V prostoru se naopak oba pohyby  vylučují. Uvědomíme-li si, že není možné se otevírat jen výhodám, ale též nevýhodám a že manifestní účinky vždy  provázejí latentní, stává se pojímání mimořádných změn nutně  významně poznamenáno dvojznačností a neurčitostí, která je  rubem deklarované jednoznačnosti a určitosti změn (Kabele, 1995).

             Pro studium promítání makrozměn do fenomenálně  prožívaného každodenního světa jsme si - nikoli náhodou  - vybrali líčení prvního volebního období starosty, které shromáždil Sociologický ústav AV pro projekt "Učení se demokracii". Mohli jsme tak  navázat na tradici výzkumů zabývajících se politickými i sociálními změnami české lokální společnosti po roce 1989 a získat pro spolupráci dr. Vajdovou, která řeší grant studující proměnu lokálních sociálních sítí a jejich uplatnění v lokální politice[3], Kromě toho zvolená perspektiva zároveň odpovídá úloze studované v dalším grantovém úkolu (Kandert, Kabele, Ryšavý, 1996), který hodlá podrobně sledovat na základě empirického studia jedné vybrané oblasti přerodové procesy chápané jako interakční procesy převádějící proměny z úrovně sociálních makrosvětů do úrovně mikrosvětů a zpět.

            Posledně jmenovaný grant tematizuje dimenzi problému, která výrazně spoluurčuje podobu Šrubařova "promítání" do fenomenálně prožívaného každodenního světa a je také výrazně poznamenána dvojznačnou "logikou" otevírání a uzavírání. Líčení starostů můžeme totiž vnímat jako záznam o reakcích občanů, rodin, obcí, místních ekonomických organizací, politických stran, farností apod. na události přerodu a na opatření vlády, státní správy, velkých ekonomických organizací, politických stran nebo náboženských organizací. Můžeme v nich nalézt ale také popisy ze zdola k centru směřujících nároků a iniciativ. Podstatný pro průběh přerodových procesů je pak fakt, že je nahlížený svými nositeli a tvůrci různě: "aktéři makrosvětů uvažují a chovají se jako nadřazení aktérů mikrosvěta, zatímco aktéři mikrosvětů uvažují o makrosvětě v pojmech "my" a "oni", které zpravidla mobilizují resistenci oslabují vztah nadřízenosti-podřízenosti."

            Práce na sondě postupovaly tak, že jsme nejprve provedli intuitivní rozbor tří vybraných líčení starostů  a souběžně jsme účelově rekonstruovali a po diskusích ještě i trochu doplnili základní hypotézy Šrubařova textu (viz příští kapitola). Pak jsme vybrali zcela náhodně 20 textů a dvě skupiny je nezávisle na sobě přečetli (každý četl všech  20 textů) a provedli jejich intuitivní typologii. Po  takovémto důkladném seznámení se s texty jsme vybrali pět textů  tak, aby 2 byly z větších a 3 z menších obcí. Druhým kritériem pak byla dvěmi týmy nezávisle ohodnocovaná  svébytnost. Reagovali jsme tak na skutečnost, že jednotlivá  líčení, odhlédneme-li od různé míry projevovaného optimismu  či skepse, se sobě zpravidla podobají jako vejce vejci.[4]

            Výsledkem konfrontace našich vstupních hypotéz  a typologie bylo zvolení dvou doplňujících se perspektiv  určují úvahu popisu vybraných líčení: Změny&nezměny (Basch,  Kunc, konzultant Kabele, viz kap. 3) a MY&ONI (Buštíková, Jislová, konzultant Frič, viz kap. 4.). První perspektiva  sleduje, co se změnilo v dobrém i zlém, resp. co se mělo změnit z pohledu makro či mikrosvětů, ale nezměnilo se. Tato  perspektiva se proto zabývá v prvé řadě sociálním časem  (Sorokin, Merton, 1937). Perspektiva MY&ONI popisuje  nezávisle sociální prostor hráčů účastnících na druhým týmem zaznamenávaných změnách & nezměnách. Obě perspektivy čerpají  svou sílu z toho, že umožňují proces transformace sémantizovat jako souběh otevírání a uzavírání. Uveďme si  příklady. Změna v mikrosvětě je líčena jako výsledek  otevření se vlivům makrosvěta apod. MY svět se jednou  otevírá pro ONI a jindy uzavírá. Tyto pohyby podstatnou  měrou určují povahu politické hry. O co se v této hře na  místní úrovni hraje, je účinný vliv na dění ohodnocovaný  možnostmi spoluurčovat a zjednávat pravidla hry i ziskem  zdrojů (peněz a oceněním sociálního ranku hráčů).

 

2. Hypotézy týkající se sociálního časoprostoru  transformace:

             Šrubařů text jsme přepsaly tak, že při interpretacích transformace makrosvěta dochází k přirozené soutěži několika sémantik otevírání a uzavírání. Proto jsou také tyto sémantiky hodnotově podbarvené a promítají se do přístupu ke změnám. Otevřenost či otevírání bývají chápány zpravidla kladně, i když obsahově mohou znamenat třeba i právě opačné věci. Proto mohou vyznavači různé otevřenosti  vést spolu těžký "ideologický" boj.[5]

 

 Různá pojetí otevřenosti a otevírání:

A) V kontextu našich úvah tvoří počáteční otevírání se novému a postupné uzavírání se v novém režimu součást pojetí  transformace jako přerodu, který má svou univerzální  "časovou logiku" (Kabele, 1995).

B) V duchu Gellnerova vzestupného pojetí smyslu dějin (Gellner, 1984[6]) a historicismu, kritizovanému Popperem (1960), je otevřenost dějin spojována s dalšími vyššími  stádii společnosti ustavujícími nový řád. Toto pojetí ovšem  může být a často také bývá spojeno s pokusem (zúžené pojetí)  předem určit konečnou podobu řádu a je takto doplňkově  uzavírané.

C) Otevřenost společnosti je spojována v duchu Popperova  odmítnutí historicismu s individuální iniciativou  a tvořivostí svobodných jedinců a z toho důvodu je výsledná  podoba společnosti principiálně nepředvídatelná. Toto pojetí  ovšem může být a často také bývá spojeno s pokusem ustavit  určité universální institucionální rámce této individuální  iniciativy a tvořivosti. Nepředvídatelná proměna společnosti  (otevřenost) se děje pak v předvídatelných rámcích  (uzavřenost). Tyto universální rámce jsou vymezovány ve své  obecnosti zpravidla universálními pravidly hry svobodné  společnosti.[7]

 

Generální hypotézy Šrubařovy články:

1)     Transformace společnosti měla vlastní sémantiku přerodu.

2)  Vize nové společnosti, zprostředkovaná metaforou "návratu", byla, alespoň v českých zemích převážně, spojována se zúženým  pojetím otevírání společnosti sensu C.[8]

3)  Rubem takového "přerodového", tj. specificky přehnaného,  otevírání se při transformaci sensu C (sémantiky návratu), je  nutně uzavírání se sensu B.

 

3. Starostování v perspektivě změn&nezměn

            K dispozici jsme měli pět výpovědí starostů, v nichž  jsme se snažili najít všechny změny, které se odehrály během transformace v obcích, zvláště během prvního volebního období zastupitelstev t.j. v letech 1990-1994, tak jak je starostové subjektivně líčili. Dílčím výsledkem je pět tabulek zachycujících změny, případně nezměny  popsané v jednotlivých vyprávěních. Tyto tabulky nám posléze sloužily jako základní kámen pro hlubší analýzu změn. V textu se zabýváme lokalizací změn, určením úrovně na které se změny odehrávají, charakterem změn, z hlediska původce, z hlediska vztahu makro- a mikrosvěta a jejich prostupností, seriálností změn a v neposlední řadě se zabýváme změnami z hlediska času (chronologické řazení a trvání).

            Z hlediska lokalizace změny v prostoru jdou základní dělící čáry mezi jednotlivcem, obcí a státem. Tedy změny buď na biografické úrovni, lokální neboli obecní úrovni a centrální úrovni veřejné správy. Mezičlánky mezi základními úrovněmi jsou radnice a okres. Radnice propojuje  rovinu obce s osobou starosty, zatímco okres stojí mezi obcí a centrálními orgány státní správy

 "Dnes, kdy je novogotická budova radnice znovu ozdobou náměstí, mohu bez uzardění prohlásit a přiznat, že cestičky k dosažení cíle byly místy křivolaké, ale jak říkáme my latiníci - konec korunuje dílo, neboli účel světí prostředky. Na tomto místě je také nutno říci, ža na zdárném dokončení celé akce má lví podíl strýček Okresní úřad,....." ( důchodce, s. 8)

            Významnou část změn tvoří tzv. indukované změny, takové, které jsou vyvolány tlaky a změnami na jiných úrovních. Oproti nim stojí změny, které nebyly vyvolány změnami mimo obecní úroveň - změny zamýšlené, plánované, které vytváří skupinu či seriál a byly plánované obecním úřadem, iniciované vlivnou lokální skupinou nebo starostou. Jsou to jakési výčty povedených či nepovedených změn, které se dotýkaly zejména infrastruktury obcí a služeb (plynofikace, rozvod vody, nové chodníky, veřejné osvětlení, nová skládka, atd.). Jakmile se tyto plánované změny nepovedly, byl většinou hledán viník mimo radnici (stát, okres nebo i lidé v obci), který znemožnil úspěšné dokončení změny (když se jednalo o privatizaci nemocnice v N.B. - "za zastupitelstvo rozhodli jiní").

             S indukovanými změnami se setkáváme hlavně, tehdy když určité procesy na nejvyšší úrovni vyvolávají další změny v námi studované obecní rovině. Konkrétně jde o velké procesy spojené s přeměnou socialistické společnosti. Transformace ekonomiky a legislativy, restituce, privatizace. Implicitně jsou ve vyprávění přítomny zákony umožňující restituce a privatizaci a vyvolávající příslušnou změnu na obecní úrovni. Typickým příkladem indukovaných změn jsou změny politických nálad v zastupitelstvu v souvislosti se změnami na nejvyšší úrovni. Určité napětí se projevovalo vždy, když docházelo na nejvyšších vládních místech mezi koaličními partnery k nedorozumění nebo se neshodli na některých závažných celostátních otázkách...  Indukované změny jsou v textech často řazeny za sebou nebo velice blízko od sebe (přestože nemívají časovou návaznost - ale o tom později). Vznikají tak určité chronologicky velice volně řazené seriály, kde autoři ukazují množství změn probíhajících na lokální úrovni, a které byly vyvolány změnami na úrovni státu - implicitně či explicitně vyjádřenými (privatizace velkých podniků - nezaměstnanost, nástup tržních podmínek - zrušení většiny obchodů a služeb). Přičemž změny na státní úrovni jsou většinou vnímány negativně, a některé by se daly charakterizovat jako změny jdoucí napříč celými texty,  a pravděpodobně i napříč celou společností, vytvářející podhoubí pro všechny ostatní změny. (špatná a pomalá legislativa, špatné finanční podmínky, přechod k apatii, nástup trhu a tvorba nového společenského řádu).

            Seriály změn nám vytvářejí určitý obraz o vnímání dvou světů, jejich střetů a řešení vzniklých konfliktů. Tyto světy jsou v textech reprezentovány právě změnami roztříděnými podle lokality, kde změna probíhá. Budeme je nazývat makro a mikro světy. Existují změny na makro i mikro úrovni a zejména vazba od makra k mikru je zvlášť silná a v textech zřetelná. Opačný směr, myslíme, také existuje, ale nepodařilo se nám pro něj najít dostatek relevantních důkazů. Z hlediska starostů tento směr není dějinotvorný, a proto o něm píší jen minimálně.

             Charakteristické pro celé první volební období je snaha o vytvoření nového politicko-ekonomického řádu. „Byla to doba nádherného usilování o rozvoj nového politicko-ekonomického a společenského vývoje“. (Ne všichni starostové to tak zřetelně definují.) Tento nový řád je v hlavních a obecných rysech vytvářen na makro úrovni, ale v mikro oblasti je naplňován konkrétním obsahem. Na mikro úrovni je většina změn vyvolaná změnou na makro úrovni hodnocena negativně. Př.: Privatizace, restituce, dotace, vstup tržních principů, legislativa, bytová politika. Negativně proto, že většinou narušují zaběhlý pořádek a uzavřenost mikrosvěta, vnášejí do něj neklid a neurčitost.Také mohou být tyto zásahy makro do mikro chápány a prezentovány jako arogantní projev svévole. Dále se interpretace těchto negativně vnímaných změn na makroúrovni lišila podle toho, jakým způsobem si s nimi  poradili.

1) V pozitivním případě - při úspěšném řešení - by se dal proces změn charakterizovat asi takto: Na makro úrovni se rodí nějaká změna. Má negativní dopad na mikrorúroveň. Následuje úspěšné řešení, které je interpretováno jako vítězství starosty nebo radnice. Je zapomenuto, že změna na makro úrovni, která se zdála být zpočátku negativní umožnila jejich vítězství.

 " Stát nám velkoryse a bezúplatně převedl do vlastnictví bytový fond. Udělal to tak šikovně, že jsme tento "dar" nemohli ani odmítnout Dnes je již jasné  i novým vlastníkům, že tento krok byl správný a jediný možný". (Prodej bytů.)"Každý dům si vytvořil svou samosprávu, skládají se na společné opravy, mnohé domy je již provádí"

2) V negativním případě: na makro úrovni se rodí nějaká změna, má negativní dopad na mikroúroveň, následuje neúspěšná snaha o řešení vzniklé situace. Neúspěch není neúspěchem zastupitelstva (mikroúrovně), ale je interpretován jako chyba nebo neschopnost  řešit problémy na makroúrovni.

"(Změna na makroúrovni - restituce pozemku).... protože podle schváleného územního plánu a po jednáních s ředitelem KB v O. měla být na tomto místě zahájena výstavcba nové komerční banky. Protože soud dosud v této restituční kauze nerozhodl (u soudu již 4 roky) dům stojí, chátrá a banka asi nebude." (Němec, s.13-14)

"Od roku 1990 očekává naše vláda, že dopraváci se budou chovat tržně. Skutečnost je však jiná. Dopravce je soukromník a ztráty pochopitelně hradit nebude. Obce nemají povinnost ze zákona a hlavně nemají finance. Nedomyšlenost nahoře se krutě odráží u nás dole a každý rok to vychází, protože každý rok se vezme obcím několik miliónů. bráníme se. Starost o občana je prvořadou věcí starosty a ten vlastně způsobí, že občan nebude přepravován." (učitelka, s.6)

            V jednom případě je změna na makroúrovni hodnocena pozitivně a poukazuje na silnou zpětnou vazbu od mikro k makroúrovni.

"Ministerstvo ŽP zvýšilo svůj tlak a jejich zpřísnění se projevilo v omezení těžby i změně prostoru k těžení. Nebude se dále odlesňovat a obec bude požadovat určitou finanční satisfakci." (učitelka, s.9)

            Uvedený případ popisuje jednu z mála situací, kdy se obec snaží svojí aktivitou vyvolat změnu na makroúrovni (obec spolu s ochranáři a posléze i s okresem vyvinula silný tlak na MŽP, aby změnilo svůj přístup), ale ne vždy je snaha úspěšná.

"Úspěch koncertu se nese do širokého okolí. Může se připravovat další vánoční koncert. I na okresním úřadě, odboru kultury se nachází nějaké peníze na nejnutnější opravy. (Následuje problém s krádežemi při koncertech.).... Začíná objíždění nejrůznějších institucí. Svatou horou na Příbrami a ředitelem okresní policie počínaje a návštěvou na Pražském arcibiskupství u biskupa Škarvady konče...... Mezi slovy vyrozumím pokárání:´chlapče nestrkej nos do věcí, do kterých ti nic není a i kdyby to byla pravda, my ji nepřiznáme.´" (Starosta Brežněvsi, s.6)

            Další otázkou pro otevírání a uzavírání těchto dvou světů.Z hlediska mikroúrovně je patrné obrácení se do sebe.Hraje se na uzavřeném hřišti bez rozhledu kolem. Resp. bez rozhledu, který nabízí makro úroveň. Ta je vnímána jako nutné zlo, s kterým se musí  nějak vyžít. Neznamená to však, že by zde neexistovala snaha po otevírání. Naopak. Ale otvírání mikrosvětů se neděje po oficiální rovině danou administrativním členěním země, ale  bokem, po vedlejších kanálech, kterými jsou družba se zahraničím, různé nadregionální akce, vydávání a distribuce časopisů, pořádání setkání mezinárodního významu apod. Tyto kanály jsou přitažlivější tím, že poskytují lepší prostor pro vlastní iniciativu, zviditelnění,  jsou neformální a mají příchuť svátečnosti.

"Jako starostka obce jsem měla potřebu založit dámský klub.Je na světě již 4. rok a přispívá k příjemnostem obce. .....Má svou patronku herečku Danielu Kolářovou, se kterou máme blízké přátelské vztahy. Klub Daniela udržuje již tříletou spolupráci  s belgickým klubem v Achelu v Belgii. Vzájemné návštěvy,......." (učitelka, s. 11)

"Není možné přejít další akce v obci uskutečněné. Patří mezi ně setkání bývalých příslušníků 52. PTP ... Úspěch je tak velký, že překračuje hranice nejen kraje ale i státu." (Starosta Brežněvsi, s.7)

"Navázali jsme přátelské kontakty s městem D. v Bavorsku"

"....hledám možnost na odreagování. Touto možností se stává vydávání měsíčníku --- listy. ... Tyto noviny, k nimž později přibudou i dvě vydané ---ročenky se ocitají v kancelářích okresního úřadu, u ředitelů různých firem a tak se mnoho lidí dovídá o naši obci, o které vědělo pramálo." (Starosta Brežněvsi, s.4-5)

            V jednom případě je patrná i snaha o intervence a průnik do velkého světa s cílem získat pomoc, která dokládá, že ne vždy byly průniky úspěšné.

"Na urychlenou dostavbu této ostudy města  jsme sháněli peníze, kde se dalo, intervenovali s pomocí jiných na různých vlivných místech, jistý bývalý místopředseda tehdejší vlády byl za tímto účelem v N.B. třikrát. Vždy znovu se nechal povodit prostorami divadla, ......., na radnici se znovu zapsal do vzpomínkové knihy hostů,.... Pokud nepočítám trojí písemné věnování městu, nedala tato investice ani šesták a divadlo vůčihledně chátrá dál." (Důchodce, s. 10)

            V jednom případě se dokonce neoficiální průniky do makrosvěta přetransformovaly do takové podoby, že dosáhly oficiálního uznání.

" S těmito novinami, 1. ročenkou a pohledy, které obec vydává, se chlubím i 28. února 1994 na půdě českého parlamentu, kdy z rukou pana předsedy Uhdeho přebírám znak a prapor pro naši obec" (Starosta Brežněvsi, s.5)

            Z hlediska času, časového řazení a chronologického popisu starostování je jasným odpichovým bodem období od 17. listopadu  1989 do prvních komunálních voleb. Změny odehrávající se v tomto období jsou povětšinou umisťovány na biografickou úroveň. Autoři pomocí těchto změn zpětně rekonstruují svoji vlastní biografickou historii a poté co se stali starosty, tak i počátky historie obecního úřadu. Vytváří zde zase seriál změn, ve kterém jsou změny popsány v pořadí, které zpodobuje reálný čas. V následujícím  období se čas ztrácí a dále se setkáváme jen s problémovou orientací, kde čas a pořadí událostí nehrají žádnou roli.

            Co se týče času, lze změny ještě rozdělit podle toho, jak jsou rozloženy co do trvání v čase. Buď je můžeme vidět jako dlouhodobou změnu-proces ("politický vývoj po listopadu 89 jsem sledoval s rezervou a do soukolí tehdejšího OF jsem byl vtahován postupně...."," .....dlouho se totiž pánové nemohli smířit s tím, že vládne ženská.....nakonec jsem byla díky velké stavbě - plynofikaci vzata na milost i v hospodě"), nebo jako změnu-událost (zvolení starostou, 17. listopad 89, první den ve funkci). Změnu-událost je vždy součástí procesu, ale v samotném vyprávění se vztahuje ke konkrétnímu časovému okamžiku. Velice často dochází v textech ke kombinaci obou typů změn a zároveň k přechodu z jedné úrovně na druhou. Změny-události na úrovni státu se postupně transformují do změn-událostí na lokální úrovni (17. listopad 89 - vývoj před prvními komunálními volbami a vznik stran - volby). A v případě starosty dochází i ke změně události na biografické úrovni (zvolení starostou v komunálních volbách).

            Model, kdy změna-proces na státní úrovni přechází ve změnu-proces na úrovni lokální, je velice častý. ( na počátku stojí státní autobusová doprava - nástup tržních podmínek, změna politiky - snaha o transformaci - ztrátovost privátních dopravců - omezování dopravy - postupně přestali jezdit autobusy)

           

 

 

4. Starostování v perspektivě MY&ONI

            Naší snahou bude na pěti pamětech starostů a zastupitelů prokázat dynamiku procesu změn, které ovlivnily utváření sociálních sítí představitelů samosprávy a státní správy na lokální úrovni v letech 1990-1994. Proces popisujeme za užití schématu my-oni a proměny jeho struktury v čase. Od charakteru této proměny odvozujeme úspěšnost strategie řešení konkrétních problémů vyplývajících z výkonů funkce, a potažmo následnou úspěšnost politické kariéry jednotlivých leadrů. Konkrétně jsme analyzovali pět pamětí, výpověď jednoho tajemníka a čtyř starostů (z toho jedné ženy). Pracovně byli nazváni "tajemník, Němec, učitelka, Starosta Brežněvsi, důchodce".

            Naši metodu a následná východiska opřená o ní inspirovaly tyto zdroje: Baumanova (1996) teoretická koncepce my-oni, Gennepova (1997) koncepce přechodových rituálů, Šrubařovy pracovní teze o sociálním časoprostoru starostování a teorie "sjednaného přechodu" (název byl prosazen E. Violou a D. Sharem), kterou detailně popisuje Dvořáková, Kunc (1994). Graficky je způsob našeho uvažování přehledně znázorněn v příloze č.2.

            Podle Zygmunta Baumana (1996:41-56) znamená MY skupinu k níž patřím, dění v ní dobře rozumím. Proto je MY přirozeným prostředím, kde se cítím bezpečný a jistý a dostává se mi opory. ONI jsou skupinou k níž nemohu nebo nechci náležet. Představa o této skupině je vágní a útržkovitá, podezřívám ji z nevypočitatelnosti či dokonce z jednání proti mým (naším) zájmům. MY a ONI lze též vymezit pojmy in-group a out-group, jež jsou navzájem antagonistické. Poznamenejme jen, že musí být nějaké "vně", abychom "uvnitř" uměli náležitě ocenit. MY může být komunitou s kontaktem "tváří v tvář", či komunitou imaginární (třída, pohlaví, národ), kterou je třeba "vyrobit", protože postrádá stmelující intimní kontakt (ve smyslu, že takovéto velké skupiny podléhají mocným odstředivým tendencím a jsou konstrukcemi -v Gellnerově pojetí-, které formují realitu a mohou jí tak vtisknout i emocionální ráz).

            Baumanův statický popis MY a ONI implicitně předpokládá jasně vymezené skupiny, které eventuelně mohou absorbovat cizince či vypuzovat obětní beránky nebo heretiky. Nicméně identita členů (ne-členů) MY je všem zainteresovaným aktérům srozumitelná, resp. znají "definici situace" a pravidla hry, která zřetelně dělí ty uvnitř od těch venku.

            V situacích dramatického přechodu se ukazuje statická definice MY a ONI jako nepostačující. Je nutné zaujmout procesuální stanovisko, které připustí, že může dojít k významné proměně MY a ONI, aby se po transformaci znovu aktéři etablovali v relativně statickém světě drobných šarvátek a předvídatelných konfliktů s kverulanty skupinové identity.

            Arnold van Gennep (1997, původně 1909) prokázal na rituálech "přírodních národů" a starších evropských obřadech, význam a smysl "rituálů přechodu". Rituály přechodu se odehrávají v těchto sekvencích: odloučení, pomezí a přijetí (neboli sloučení). Aktéři vědomě postulují hranice mezi MY a ONI a vědomi si důležitosti a obtíží přechodu k novému MY vytváří (ne vždy rovnoměrně zastoupené) sekvence rituálu. Přechodové rituály umožnují jedinci snažší přechod z jednoho stavu do druhého, zmírňují dezorientaci a přechod tlumí. Situace, kdy se hroutí původní MY a nastoluje MY nové, vede ke stresům, odcizení, napětí a nejistotě. Rituály přechodu takovým pocitům ulevují navozením dramatických stavů. Přechodové rituály mají primárně sociokulturní charakter, i když zahrnují i posvátno, které je alternativní hodnotou v situaci vzájemnosti. Jev meze je navíc i jevem fyzikálním, biologickým, kosmickým, v jejichž přirozenosti je, aby dva pohyby opačnými směry odděloval nějaký mrtvý bod.

            Samo pomezí (čili nejfluentnější fáze přechodového rituálu) se otevírá a uzavírá ve smyslu Šrubařovy sémantiky návratu týkající se expanze sociálního časoprostoru transformace, jež současně vytváří kontrapohyb uzavření. Průběh pomezní sekvence svou nevypočitatelností významně ovlivňuje úspěšnost přechodu. Dvořáková, Kunc (1994) se zmiňují o sjednávaných přechodech. Tyto přechody se jeví jako nejefektivnější, co do obsahu přeměny i rytmu, i jako nejdemokratičtější, protože je spolu sjednávají představitelé odstupujícího řádu a toho, který dosud neexistuje. Poskytnutí záruk, či dokonce přizvání bývalých nomenklatur k moci, snižuje nejistotu a nepředvídatelnost systému a tudíž redukuje požadavek pořádku, který otevírá cestu autoritářství. Aktéři, kteří jsou schopni se podílet na takovémto typu vyjednávání tak redukují komplexnost systému a získávají čas na vypiplávání demokratických mechanismů.

            Situace přerodového procesu, kdy se dramaticky redefinuje MY a ONI, je sekvenčně rámována rituálem přechodu. V první fázi - odlučovací- zřetelně vyvstává hranice mezi MY a ONI, skupiny ve vzájemném antagonismu postulují svá vyhraněná stanoviska. Tato fáze, stejně jako fáze třetí (tedy poslední) je situací víceméně statickou, kterou tak dobře charakterizují rysy Baumanova popisu MY a ONI. První fázi lze přirovnat ke klidu před bouří.

            Ve druhé, nejdynamičtější fázi -pomezní- dochází k otevření hranice mezi MY a ONI, k informačnímu toku mezi oběma skupinami a hledání potenciálních partnerů k redukci chaosu. Otázku po příčině takového přerodového stavu, který může radikálně měnit definice vlastní a cizí skupiny, odkazujeme k pátrání po příčinách nepředvídatelných jevů, či směru chování vysoce komplikovaného systému v situaci chaosu.

            Proces však přesto vykazuje určité rysy strukturovanosti. V každé skupině existují potenciálně nespokojení lidé, kteří v situaci propustné hranice zvažují a přehodnocují své strategie jednání. V případě naleptání konzistence ONI, se v takové situaci vydělí partneři ochotní spolupracovat s MY, případně se přidají na stranu MY. Skupina ONI se tak štěpí na ONI-staří a ONI-noví. Ve třetí, stabilizující se fázi -přijetí- se nově konstituuje a uzavírá hranice mezi novými MY a ONI. MY absorbovali ONI-nové, a těmi posíleni, jsou schopni vytvářet dominantní a úspěšné strategie řešení problémů.

            Nové skupiny MY a ONI znovu získávají charakter stabilních a předvídatelně se chovajících světů s nově vymezeným antagonismem.

            Tuto situaci lze zpětně pozorovat i z pozice člena MY, jestliže člen patří k MY-starým, pak definuje MY-nové, kteří participují aktivně na strategiích ONI, jako zrádce.

 

            Analýza pamětí prokázala, že liberální expanze a otevření manévrovacího prostoru pro strategie řešení problémů je pro starosty (či zastupitele) uzavřena poznáním "možného a dosažitelného", tj. mantinelů úspěchu. Schopnost konkrétních osob redukovat komplexitu situace a nalézt správné a vhodné strategické parnery pro řešení konkrétních úkolů obce (volební úspěch, plynofikace, rekonstrukce objektů, získávání finančních prostředků, atd.) úzce závisí na schopnosti vnímat plastiticitu světů MY a ONI. Toto plastické vidění umožňuje precizní směrování toků komnikace, nalézání spojenců ve světě ONI a spolupráci s nimi a eventuelní zahrnutí jich do světa MY. Následně jsou takoví zastupitelé úspěšní při výkonu své funkce ve volebním období. Na příkladu dvou zastupitelů z našich pamětí (konkrétně tajemníka a učitelky), můžeme vidět, jak se jejich schopnost nalézt vhodné spolupracovníky ze světa ONI odrazila v jejich volebním úspěchu pro další období, na rozdíl od zbývajících tří zastupitelů (Němec, Starosta Brežněvsi, důchodce).

            Sjednaný přechod je považován za nejvhodnější podhoubí pro rozvinutí demokracie. Můžeme říci, že naši úspěšní aktéři použili tuto strategii v pomezní situaci, neboť byli schopni vyjednávat a dohodnout se s představiteli minulého režimu, dokázali sjednat přijetelná pravidla hry se zainteresovanými aktéry. Komunikační otevřeností, v tomto případě otevřením hranice MY směrem k ONI (rozvolnění sociálních sítí umožnilo přeskupení jednajících osob při současném zabránění jejich totálnímu rozkladu a atomizaci aktérů), byl sjednán řád v nepřehledné situaci. Situace, kdy se osoby schopné užít potenciálních demokratických strategií, prokázaly jako nejúspěšnější leadři nás může naplnit optimismem, že by se v budoucnosti mohla tato strategie jednání prosadit jako dominantní způsob řešení problémů a přispěla by tak k vytvoření funkční občanské společnosti na lokální úrovni.

 

            Pro ilustraci nyní uvedeme z každé paměti příklad dramatického střetu v oblasti pomezí s pohybem hranic mezi MY a ONI. Největší dramatické střety, kde dochází k posunutí, prolínání světů, se odehrávají v době vzniku OF, tj. okamžiku nového ustavení sil mezi politickými aktéry. Příklady příblíží metodu a způsob zpracování textu pamětí, který následně vedl k hypotézám výše uvedeným v textu.

 

Příklad č.1 vybraný z paměti tajemníka: Ustavení OF

            Tajemník píše, že na první schůzi OF všichni snili o ráji, všichni měli stejný názor a byli přátelé (jasné vymezení MY). Předznamenává, že je čeká normální život, tvrdá práce a realita (anticipace nutnosti otevřít pomezí a absorbovat část ONI).

            Na opakované schůzi OF se on osobně znal se dvěma členy výboru (vymezení MY), neznal asi 15 organizátorů OF (v tomto okamžiku jsou tito lidé ONI, čím více tajemník do OF vrůstal, tím více se tito lidé stávali MY). Tajemník se znal jen se sousedy a s rodinami, s nimiž se přátelila manželka (tajemník se do města přiženil), ostatní lidé ve městě mu byli ne-známí (tedy zatím ONI, poté co přijme veřejnou funkci se pochopitelně okruh známých rozšíří). Byl aktivní v OF v zaměstnání (MY), nikoliv v OF ve městě (ONI), nicméně někdo z členů městského OF znal tajemníka z jeho působení v OF zaměstnaneckém, a tak ho přivedl mezi členy městského OF (městské OF - ONI se stává MY). Tajemník dokonce organizuje schůzky výboru OF poté ve svém bytě.

            Při rekonstrukci NV stojí nestraníci a OF proti komunistům (ONI). Nicméně novým předsedou NV je komunista a tajemník o něm říká, že je dobrý ekonom (to znamená, že část ONI byla absorbována do MY, tento komunista patří mezi ONI-noví). Ve volbách stojí koalice 4 stran (seskupení) (MY) proti KSČ (ta jako politický subjekt je jednoznačně ONI). Koalice se také začíná vnitřně členit: lidovci x OF. Nicméně z čistě pragmatických důvodů se část OF prohlásí být Moravany, aby získaly hlasy voličů (to znamená, že OF přejala část strategie ONI, protože někteří komunističtí voliči byli nakloněni ideji moravanství). Poslední dělení mezi MY a ONI a tedy závěrečná stabilizace poměrů probíhá v rovině dělení mezi těmi, kteří v zastupitelstvu vytrvali, nebo z něj odešli (například z časových důvodů).

 

Příklad č.2 z paměti Němce: Neúspěšný a sám
            Starosta vstoupil v roce 1968 do Československé strany lidové (v době Pražského jara byli a zůstali komunisté ONI a ČSL jeho MY). V roce 1989 zakládal OF a v roce 1990 neúspěšně kandidoval do Federálního shromáždění za KDU-ČSL (velká politika na celorepublikové úrovni se díky tomuto neúspěchu stala ONI). "Němec" byl předsedou místní organizace KDU-ČSL ve městě. Protože měl pocit, že při výkonu funkce předsedy strany a starosty dochází ke střetu zájmů, vzdal se předsednictví a zůstal pouze řadovým členem KDU-ČSL (vyšší post ve straně se stává ONI, stejně jako nové vedení strany místní organizace). Míní, že udělal politickou chybu, vedení strany jej začalo kritizovat a jeho pozice se výrazně oslabila. V roce 1993 z KDU-ČSL vystoupil (mateřská strana je ONI). Jako starosta-nestraník neměl oporu v žádné politické straně (nenachází spojence ani v jiných stranách, např. ODS, pociťuje zradu). V komunálních volbách v listopadu 1994 nekandiduje, protože mu žádná strana nenabídla místo na kandidátce. Tvrdí však, že je mezi občany oblíben a na výkon funkce by stačil (cítí se osamělý, bez podpory, jeho politická kariéra končí neúspěchem v dichotomii JÁ + občané, kteří mě mají rádi versus ONI).

 

Příklad č.3 z paměti učitelky: Ekologické vytápění

            Starostka obce vzala na sebe riziko, jak sehnat finanční prostředky na plynofikaci obce (starostka - "ženská" stojí proti zastupitelstvu a občanům: ONI). Nejdříve zadala anketu občanům, kteří vyslovili souhlas s plynofikací obce, a tím získala podporu zastupitelstva pro svůj projekt (starostka z původních ONI získává spojence). Po půl roce se jí podařilo získat půjčku od ČS, finančně jí dotacemi pomohl okres a Státní fond životního prostředí skrze lobbying (našla vhodné spojence pro projekt MY).

 

Příklad č.4 z paměti starosty Brežněvse: Kauza kostel

            V Brežněvsi bylo nutno opravit zchátralý kostel a klášter, který byl vrácen katolické církvi. Radnice se rozhodla pořádat v kostele varhanní koncerty a z jejich výtěžku financovat rekonstrukci objektů (v této situaci považuje radnice kostel s klášterem za objekty spadající pod její kompetenci, a tudíž MY). Farář kostela nebyl požádán o svolení k pořádání koncertu a cítí se dotčený. Radnice organizuje brigádníky na úklid kostela (začíná spor mezi radnicí a církví o nadvládu nad kostelem, vyhraňuje se MY a ONI). Varhanní koncerty jsou úspěšné a lukrativní. Paní kostelnice nechce nikoho pouštět do kostela, objevují se fámy, že někdo při koncertech pořádaných obecním úřadem rozkrádá církevní majetek (pokračuje boj mezi MY, tj. radnicí a ONI, tj. sympatizanty církve).

            Starosta navštěvuje okresní policii a končí návštěvou Pražského arcibiskupství u biskupa Š., kde je pokárán (biskupa z Prahy vnímá starosta jednoznačně jako představitele ONI, kteří mu znemožňují rozvinout projekt koncertů). Zcela opačně vnímá setkání s litoměřickým biskupem, který přijede do Brežněvse na II. setkání PTP-černých baronů (s tímto představitelem katolické církve si starosta velmi rozumí, považuje jej za člena MY, biskup v Brežněvsi pobýval jako černý baron, je součástí historického kontextu obce). Starosta se nevzdává a prostřednictvím sazkové soutěže se pokouší obstarat finanční prostředky na opravu kláštera, protože se domnívá, že by to mohl být jednou lukrativní rekreační objekt (starosta dále bojuje o to, aby jednou klášter spadal do kompetence MY, tedy obce, potažmo radnice).

 

Příklad č.5 z paměti důchodce: Kauza nemocnice

            Starosta viděl jako jeden z prvořadých problémů města privatizaci nemocnice, bylo třeba získat podporu zastupitelstva (tedy posílit MY). Privatizační projekt byl drahý a riskantní pro městský rozpočet. Starosta získal na svou stranu jen poradce v oblasti zdravotnictví, kteří tvrdili, že pokud nemocnice zůstane dál majetkem státu postihne ji neblahý osud zanedbávaných malých lokálních nemocnic, jež se kvalitou péče nemohou s  okresními nemocnicemi (starosta získal na svou stranu jen nezávislé experty, o nutnosti privatizace nepřesvědčil ani občany ani zastupitele, kteří v této kauze pro něj zůstali ONI. Navíc se ostře vymezil proti okresnímu městu - ONI, které už v minulosti přerostlo svým významem ve středověku vzkvétající město, kterému nyní starostoval Němec. Antagonismus MY (malé, kdysi významné město) versus ONI (okresní město) získává i historickou dimenzi).

 

5. Shrnutí

            Na první pohled je zřejmé, že analýzy provedené oběma  týmy potvrzují velmi dobře hypotézy grantového úkolu  týkající se přerodových procesů (Kandert, Kabele, Ryšavý,  1996), podle níž "aktéři makrosvětů uvažují a chovají se  jako nadřazení aktérů mikrosvěta, zatímco aktéři mikrosvětů  uvažují o makrosvětě v pojmech "my" a "oni", které zpravidla mobilizují resistenci oslabující vztah  nadřízenosti-podřízenosti." Sémantika návratu k otevřené  společnosti, o niž uvažuje Šrubař, tvoří ve vyprávění  starostů všední pozadí místního dění potvrzované okázalými  svátečními akcemi pronikání do "velkého světa". Vcelku je  však připisováno hlavně a paradoxně diskursu a podnikání  makrosvěta. Paradoxně proto, že slouží k tomu, aby  protagonisté makrosvěta - ONI - a jimi iniciované změny  zasahující místní světy, byli usvědčováni z nedůslednosti,  neodbornosti, arogance a "korumpovanosti". Tato usvědčení  protagonistů otevřenosti z praktik "uzavřené společnosti"  legitimuje mikrosvětské uzavírání před vlivy makrosvěta  - před zásahy centrálních institucí stejně jako prosakování  rizikových civilizačních procesů charakteristických pro  velkoměstské aglomerace do maloměstského či vesnického dění.  Antiutopismus popisovaná Šrubařem je tu nejen výrazem  sémantiky návratu, ale také přerodové deziluze a zejména  silného obranářského (proti vlivům shora) a budovatelského  (investice do infrastruktury v nepsané soutěži bývalými  ještě socialistickými radnicemi) pragmatismu.

             Perspektiva prvního a druhého týmu (změny&nezměny;  MY&ONI) byly citlivé pro odlišné formy zprostředkování  proměn, a proto také poukazují na odlišnou povahu  transakčních nákladů vznikajících při transformaci. Proti  jen svou makrosvětskou situovaností zřetelnému ONI stojí proměnlivé konkrétní MY nabývající hodnot standardních  skupin mluvčího (rodiny, radnice, obce, okresu). Vztahy mezi  ONI a MY jsou tu podávané jako vztahy mezi neschopným či  všehoschopným principálem a agentem odkázaným na sebe sama.  MY v mnoha případech se však jeví především jako strana  líčeného sporu či střetu s ONI. Pak se vztahy MY a ONI spolu  s vývojem líčeného dramatického děje rychle mohou proměňovat  stejně jako jejich situační výhody a hranice. Transakční  náklady výrazně závisí na vyjednávacích schopnostech  a negociační síle protivnických stran.

             Předkládaná studie nevyvrací ani nepotvrzuje Šrubařoviy hypotézy, spíše je doplňuje. Dokládá, že časová,  prostorová a societální dimenze je klíčová pro pochopení  transformace jako pole jednání individuálních i kolektivních  osob, ale také ukazuje na jejich spečenost dovolující o nich  hovořit odděleně jen v abstraktním vědeckém diskursu.  Doplnění se týká především výše popsané dynamiky mikro-  a mezo-sociálního zprostředkování mezi transformací  jednotlivců a celých společností.

 

 

Literatura:

1.    Bauman, Z.: Myslet sociologicky, Slon, Praha 1996.

2.    Dvořáková, D. - Kunc,J.: O přechodech k demokracii, Slon, Praha 1994.

3.    Gellner, A. (1984): Tractatus  sociologico-philosophicus. In" Brown, S. (ed.): Objectivity and Cultural Change. Cambridge, p.  247-259.

4.    Gennep, A.: Přechodové rituály, NLN, Praha 1996.

5.    Kabele, J. (1994a): Mýtus, realita a transformace.  Sociologický časopis, 30(1), p. 21-35.

6.    Kandert, J., Kabele, J. a Ryšavý, D. (1995):  Přerodové procesy. Praha, GA ČR č. 403/97/O971.

7.    Kabele, J. (1995): Přerody: principy sociálního  konstruování. Praha: Institut sociologických studií,  FSV UK, Karlova Universita (habilitační práce), s.  674.

8.    Kandert, J., Kabele, J. a Ryšavý, D. (1995): Přerodové procesy. Praha, GA ČR č. 403/97/O971.

9.    Popper, K. (1950): The Open Society and Its Enemies.Princeton: Princeton Univ. Press.

10.Sorokin, P.A., Merton, R.K. (1937): Social Time:  A Methodological and Functional Analysis. American  Journal of Sociology, 42, p. 615-629.

11.Šrubař, I. (1996): PhenopmenologicalAnalysis and its Contemporary Significance -  Alfred SAchutz Memorial  Lecture. (rukopis).

12.Vajdová, Z. (1966). Sociální sítě v lokálním politickém  systému. Praha,  GA AV ČR č.A8028703.

 

 Příloha č. 1

Změny&nezměny - soupis

Učitelka

 

Výchozí stav změny

 

Povaha změny

 (co se odehrálo)

Konečný stav změny

Typ změny

(úroveň, proces či událost)

Poznámka

za socialismu lidé pracovali ve státním sektoru a "měli své jisté"

 

 

transformace celé společnosti

 

nástup kapitalismu- vyžaduje odpovědnost

 

zm. na rovině státu a její přenos na lidi ve vesnici

proces

 

přesun v rámci úrovní

 

původně učitelka - pracovala s dětmi                 3

 

postupný vývoj lokální politické scény po revoluci

 

zvolená starostkou - práce s dospělými

 

kontinuita na osobní úrovni  v rámci změny na úrovni státu a obce (celé společnosti)

proces

 

Kontinuita živ, stylu v rámci změn makro i mikro

 

v obci panuje naprostá důvera ve starostu                 3

 

anonymy, občasné narušení postoje vůči starostovi

 

stále to samé

 

vztah osobní a obecní úrovně, kontinuální vývoj

proces

 

obč. výpadek v kont.

 

zvolení starostou v komunálních volbách   3

 

seznamování se s prací starosty a postupné zapracovávání se

 

spousta nových zkušeností - (jako ekonom, právník,..)

 

problémy na obecní rovině

proces

 

získávání nových živ. zkušeností

 

starosta ženská, z toho je patzrné opovržení u mužské části populace               4+8

 

dobře řešené problémy  aviditelné výslrdky

 

uznání I v hospodě u mužů

 

opět vztah osobní a obecní roviny

proces

 

absolv., překonání, dokonání probl., úspěch v práci a v jednání s ldimi, pochválí se

 

 

stát vede plynovod okolo vesnice  4

 

starostka přesvědčuje zastupitele a občany o užitečnosti plynofikace, boj za dobrou věc

 

začátek plynofikace obci,

 

indukované změny v obci

proces zakončen událostí

 

změny v jejich okolí umožnily změny  ve vsi vyvolané starostkou

 

v obci nejsou peníze na plynovod     4

 

boj s úřady, ČS, plynaárnou, atd. o získání peněz a úvěrů

 

získány  peníze  na dokončení

 

zm. na obecní úrovni, komplikace díky makro (vyšším úrovním)

proces

 

lidé remcají, nelíbí se jim rozkopaná obec

 

topení uhlím v celé vsi, neekologické    6

 

plynofikace

 

topení plynem, ekologický přístup

 

změny v obci

proces

 

jednou ranou dvě mouchy

řešení čistého vzduchu a uklaádání odpadů

 

v rámci zm. ve společnosti staré zák. pozadu za realitou      5

 

ukvapený legislativní proces

 

nové zák předchází realitu

 

 změna státu (zákonů) a nezměna státu (státní správy)

 

 stále mimo realitu

 

v obci špatná nevyhovující skládka     5

 

stále nejsou peníze na nic, ani na skládku

 

proto nakonec zůstalo jen u příprav

 

přes snahu nevyšla plánovaná změna na rovině obce

proces

 

okolí může za vše, hlavně za neúspěch, špatné podmínky

 

 celá obec má práci v JZD        6

 

implicitní změna režimu, podmínek, postihla i státní podniky

 

rozpad JZD a následná nezaměstnanost ( návštěvy prac. úřadu)

 

indukovaná změna na obecní rovině, (vyšlo to z makro)

proces

 

opět příčina ve státu

 

v obci jezdí autobusy státní      6

 

nástup tržních podmínek a  následná ztrátovost linek (státních i soukromých)

 

boj se soukr. dopravci vyvrcholil zastavením dopravy

 

indukovaná zm. v obci

(makro ovlivnuje mikro)

 

nedomyšlenost provedená nahoře je vidět dole

 

práce starosty  byla zpočátku radostí              8

 

objevuje se problém doprovázející veškerou činnost = peníze

 

práce starosty se stává nervákem

 

změna na osobní rovině vyvolaná zm. výše

proces

 

Změna podmínek pro práci se odráží v postoji a přístupu starosty

 

 

za socialismu poklidná obec s dobrym soužití      m8

 

změna společneských podmínek nástup trhu a soukr. vlastn.

 

objevuje se nenávist a závist

 

změna makropodmínek ovlivnuje obecní rovinu (obec a lidi)

proces

 

proces jdoucí napříč vším

8-9

 

u obce přírodní poklad nadregionálního významu -  biokoridor

 

obec se ve jménu ochrany životního prostř. spojila s makrosvětem v boji proti lomu

 

práce lomu zastaveny - dosaženo cíle

 

změna vztahu makro-mikro úrovně

proces

 

průnik do velkého světa a získání respektu, zde mikro ovlivňuje makro, bujují na 1 straně

 

lokální nicka, obec o které nikdo nic neví

 

postupně vychází zpravodaj a je založen dámský klub

 

zvýšení informovanosti a průnik do okolí

 

změna vztahu obec-makrosvět

proces, zpětná reflexe

 

průnik do velkého světa

 

Gert, Němec

 

Výchozí bod změny

Povaha změny, (co se odehrálo)

Konečný stav

Typ změny (úroveň, proces, či událost)

Poznámka

apolitičnost starosty

rok 1968

vstup do ČSL

biografická zm.

budování nové dem. spol. (práce v podniku)

členství ČSL

prověrky v 70. letech

členství v ČSL

biografická nezměna

kontinuita, umožněno mu pracovat dále, získání cenných zkuš. pro další práci jako bud. starost.

starosta stojí  na okraji spol. dění

17.11.1989

zakládá OF, organizace revol. změn, angažovanost, kandidatura do FS

biografická změna, indukovaná z makra na mikro

starosta o sobě

starostův neúspěch při volbách do FS

obecní volby

stal se starostou starostou

biograf. zm., volby induk. zm. z makra k mikru

starosta o sobě

zastupitelstvo v plném počtu

odchod někt. členů

zast. se zmenšilo

obecní zm.

z důvodu neslučit. fcí, odchodu na jiná místa

 

 

 

jen popis prostředí, z kt. změny vycházely

složení zastup. z intelekt., pravicová oprientace, zapálení pro věc

 

každodenní práce

 

jen popis prostředí, z kt. změny vycházely, proces induk. zm, kt. měly dopad na obecní zm.

nedostatek legislativy, malé zkušennosti (pol. univerzita z poslechu RFE)

zastupitelstvo bez stranických zájmů v zast.

pol. hašteření na státní úrovni

stranickost i v zastupitelstvu

induk. zm.makro k mikro, obecní zm.

 

majetek ve vlast. obce

privatizace a prodej obec. majetku

vznik soukromých provozoven a zdrav zařízení

induk zm. makro k mikro, obec, zm.

(fin. spoluúčast na vzniku oč. ordinace, spor: veřejný X soukr. zájem)

majetek ve vl. státu nebo obce

privatizace Okr. priv. kom.

zrušení důl. provozoven (čistírna oděvů)

induk. zm. makro (okres) k mikro, obec. zm.

za všechno může starosta, i když o tom nerozhoduje, malé pravomoci

starosta předsedou místní KDU-ČSL

vzdání se fce.

řadový člen, ztráta kontaktu, podpory

biografická zm. (s dopadem na fungování zast.)

chápáno jako pol. slabost, výzva k pol. zápasu

řadový člen KDU

sílící nátlak a obviňování

vystoupení z KDU

biografická zm. (s dopadem na fungování zast.)

nelehké postavení nezávislého, když všicni jsou v zast, za něj. stranu

nestranickost

s postupem času

rivalita mezi ODS a KDU

obecní zm.

 

starý soc. řád

během prvního vol. období

základy nového pol.-ek. řádu

směřování všech obcí vyvolaných změn

reorganizace všeho

rozpočet 37 mil

úspěšné hospod.

rozp. na konci 127 mil.

obecní zm.

 

majetek ve vlastnictví obce

restituce

navrácení nemovitostí

induk zm. makro k mikro, obecní zm.

snaha obce vyhovět všem restitučním nárokům

šikovná politika

rozvoj podnikání

vstup spol. na městskou půdu

obec. zm.

 

jednotlivé obce

sdružení obcí

výměna zkušeností

náznak vazby od mikro k makro

diskutabilní prav. tohoto sdruž., nesplnilo očekávání, obec je sdruž stejně nadřazena

uzavřenost obce okolnímu světu

družba v Bavorsku

otevření se světu

obec. zm.

neformální kanály jak se dostat s izolace

 

starostování

osobně: rozšíření obzorů

biografická zm.

 

Srdce, Tajemník

 

Výchozí bod změny

Povaha změny, (co se odehrálo)

Konečný stav

Typ změny (úroveň, proces, či událost)

Poznámka

socialistický pořádek

první vol. obd.

vybudování nového, svobodného pořádku

proces charakterizující první vol období

záměr

v obci se nic neděje

17.11.1989

založení OF

induk zm. makro k mikro, obec. zm.

euforie, nadšení atd

starý posl. sbor

rekonstrukce sboru

nový posl. sbor

obec. zm.

komunisté v menšině

v obci existuje zatím jen OF

blížící se volby

vznik stran, ale utvoření spol. koalice, resp dvou (lidovci a zbytek)

induk. zm., obecní zm.

(zelení, lidovci,soc. dem.) přesto spol. schůze, boj proti KSČ

lidéna radnici bez zkušeností

horečná práce na radnici

získání přehledu

obecní zm.

 

soukromý sektor neexistuje

podpora podnikání

soukromý sektor se rodí

induk. zm.,  makro k mikro, obecní zm.

případ neúspěchu u benz. pumpy

poslanci vstupují do zastup. jako dvě koalice

fungování radnice

stále apolitičnost

obecní nezměna

místní rozhodování nepotřebuje politický kontext

staré způsoby úředničení

nákup počítače

zlepšení práce

obecní zm.

(nyní již 12)

existence pol. stran v obci

rozpad OF, ukon. činnosti socdem., zelení, moravané

starosta k ODS, ostatní nezávislí

obecní zm.

dokonalá apolotičnost

integrované obce

odtržení menší obce

samostatné subjekty

indukovaná (viz poznámka) obecní zm.

voleb. zákon neumožňoval volit vlastní zástupce

samostatné subjekty po odtržení menší obce

reintegrace

Euroregion 2020, spol. kanal, plán územního rozvoje

obec. zm.

 

objekty ve vl. města

podpora podnikání

pronájem zim. stad.

induk. zm, obecní zm.

úspěšné zbavení se finanční zátěže

převedení bytů na obec

prodec bytů

úspěšné převedení bytů do soukr.

induk zm makro k mikro, obecní zm.

 

OÚ sám pro sebe

celé volební odobí

OÚ pro lidi

proces obecních změn

změna přístupu

Brežněves

 

samostatná obec(leden 1976)

integrace obce

konec samostatnosti

 

rudá obec před listopadem

17.11.1989

šok, vznik OF

 

starosta: kritika KSČ

kontinuita

starosta: kritika KSČ, stále poslanec

 

revoluce

odmítání všeho dobrého starého

odstoupení funkcion.

 

před volbami

vznik stran, volby

po volbách, stal se starostou

 

 

udržet klid a pořádek

 

 

staré zákony

horečnatý leg. proces

nové zákony

příčina neúspěchů

nové zastupitelstvo, euforie

musí začít pracovat, řešení problémů

odstupování nebo neúčast

práce se lišila od představ, byla náročnější

euforie

vlastní problémy, otrávení

totální apatie

 

polistopadové strany OF, KSČ

polarizace na polit. scéně na celostátní úrovni

vznik ODS

výsledek: starosta kůl v plotě

nefungování místostarosty

hádka

def. ztráta podpory OF

onec odmítání všeho starého spojené s KSČ

obviňování ze strany ODS

konflikt s okresní ODS

snaha o konfrontaci

 

znechucení z práce

vydávání časopisu

pocit uspokojení, informovanost

 

cenzura kritiky časopisu

konflikt s ODS

vznik zpravodaje ODS

zpravodaj ODS nefunguje, pocit vítězství

kraj světa

dekorování napůdě parlamentu

uznání obce, průnik do vekého světa

 

 

rozvoz křížů

 

přerušení a navázání kontinuity (komunistické a předválečné)

kostel, klášter, kaple

snaha rekonstrukce

oprava kaple, sbírání peněz na další opravy pomocí koncertů

úspěch koncertů i v oklolí, otevření světu, peníze i z okresu

kraj světa

navštěva u biskupa Škarvady

 průnik do vekého světa

osobní kontakty, užitečné pro vesnici, zviditelnění

kraj světa

setkání černých baronů

 průnik do vekého světa

osobní kontakty, užitečné pro vesnici, zviditelnění

shánění peněz na opravu kostela

opakované podání žádost k nadacím

peníze nejsou

spolupráce s Okr.Ú, nezměna, peníze získala nakonec přímo církev

snaha získat finance

budování rekr. objektů

nic

jenom plány

kraj světa

setkání PTP

uznání obce, průnik do vekého světa

celosvětový úspěch, kontakty do USA a Vatikánu (Korbel)

 

další setk. PTP

nezájem obce

cizinci jsou po 40. letech pomáhat

kamenolom uprostřed obce

čtyři roky jednání

jako jediná obec si vymohla smlouvu zajišť. peníze

 

důl. jednání s lomem

 

totální nezájem zastupitelů

nezměna od počátku apatie

konec voleb. období

vytváření kandidátek

samostatná kandidatura starosty

 

 

Příloha č. 2

Konfrontace MY&ONI - soupis

            Příloha graficky znázorňuje dynamiku proměn vymezení MY a ONI z pozice pisatele pamětí. Jednotlivé paměti byly analyzovány a uceleným strukturovaným celkům (nebo jednotlivcům), které zřetelně definovaly příslušnost k MY a ONI, byly přiděleny kódy. Záznam kódu respektuje posloupnost psaného vyprávění. V příloze je rozbor všech pěti pamětí a kurzivou v tabulce je zvýrazněno je pět příkladů z hlavního textu.

            Pokud došlo k významné a jasné proměně MY nebo ONI, pak je tato změna graficky znázorněna šipkou, jejíž směr ukazuje tok odštěpených ONI k MY, či toky opačné (zrada, neúspěch).

            (Kód já označuje pisatele pamětí.)

Paměť č.1: Tajemník obce (město R.)

 

 

MY

 

 

ONI

nový režim

 

starý režim

 

 

 

já

ç

manželka, město

učitelka, manželka

ç

podnikatelka

zámek

 

státní podnik

péče o kostel

 

nezájem o kostel

rodáci z města I

 

rodáci z města R

městečko R

 

velkoměsto B

já člen obce

 

expert z Prahy

malé město

 

velkoměsto

 

 

 

Vznik OF (viz Příklad č.1 v hlavním textu)

 

 

OF, představa ráje

ç

reálný život

já + dva členové OF

ç

organizátoři z OF

sousedé

ç

neznámí lidé z R.

OF v zaměstnání

ç

OF v R.

koalice protikomunistických stran,

nový předseda, Moraváci

ç

komunisté

     

aktivní členové OF

 

ti, co z OF odešli

 

 

 

jistota

ç

nejistota

nové vedení radnice

ç

staré vedení

volení

 

voliči

malá politika

 

velká politika

obec

 

stát

každodennost

 

idealismus

nadstraníci

 

straníci

zastupitelé a obec

ç

podnikatelé

odbory

ç

předseda odborů

obec

 

akciová společnost

kamarádi

 

ti, co bojují o moc

 

JÁ, jako nový zástupce starosty

 

Paměť č.2: Němec (město H.), starosta obce

 

 

MY

 

 

ONI

1938 odstoupení Sudet

 

ČSR

1968 demokratizace

 

komunist. totalita

Lidovci, křesťané

 

socialisté, komunisti

OF

 

starý režim

1920 připojení H. k ČR

 

Prusko

KDU-ČSL

 

jiné strany v zastupitelstvu

město H

 

obec D

pravice

 

ti druzí

malá politika, apolitičnost

 

střety koaličních partnerů v Parlamentu

já 

 

zastupitelstvo

já

 

občané

 

 

 

Neúspěšný a sám (Příklad č. 2 v textu popisuje neúspěšnou politickou kariéru starosty)

 

 

já

 

výbor a členové KDU-ČSL

já - nestraník

 

straníci, pol. strany (ODS, ODA, KDU-ČSL)

 

 

 

obec

 

stát

starosta

 

okresní úřad, starostové okolních měst

 

 

 

zastupitelé

 

restituenti

já+zastupitelé

 

podnikatelé, Sudetští Němci

  město H

 

okresní město, turisté, hosté, město z Bavorska

 já

ç

prezident, primátor

 

JÁ (dále nekandidoval)

Paměť č.3: Učitelka (město V.), starostka obce

 

 

MY

 

 

ONI

venkov

 

město

občanství

 

politikaření

středověk, chudí

 

moderna, bohatství, životní úroveň na Západě jako standard

ekosystém

 

zemědělské družstvo

řemesla

 

těžký průmysl

spolky

 

schůzování

zemědělské obce

 

příhraniční rekreační obce

služba

 

vládnutí

lokální politika

 

celostátní politika

ženy

 

muži

 

 

 

Ekologické vytápění (příklad č. 3 v textu)

 

 

 

já+energetici

ç

zastupitelé, občané

já

ç

ČS, okres

já

ç

Fond životního prostředí

já

ç

poslanci, lobby

já

 

inspekce (úředník)

 

 

 

já+obec

 

autobusáci

obecní úřad

 

spolky

obec

 

okres

já, jako žena

 

muži v hospodě

já

 

zastupitelstvo

obec,okres, novináři,ochránci živ. prostředí

 

kamenolom

obec

 

zemědělské družstvo

český dámský klub

ç

belgický dámský klub

poslanci

 

soukromníci

vítězové

 

poražení

 

JÁ - starostka pro další volební období

Paměť č.4: Brežněves (město B.), starosta obce

 

 

MY

 

 

ONI

obec B

ç

Zaječov

obec B

ç

ruští okupanti

já

 

KSČ

OF

 

KSČ, nezávislí

já

 

vzdělanější lidé

já + rodina

 

sliby OF, výhružky KSČ

obecní úřad

 

pořadatelé diskotéky

místní lidé

 

vojáci z Košic

já

 

hostinský - Rom

obec

 

prokuratura

poslanci, kteří zůstávají

 

poslanci, kteří odstupují

já+ české koruny

 

místostarosta + německé marky

já jako kůl v plotě

č

KSČ

já

ç

okres

já

ç

oblastní výbor ODS

já + redakční rada 

č

občané, tři členky redakční rady 

dopisovatelé z okolí, důchodci

 

ODS

 

 

 

Kauza kostel (příklad č. 4 v textu)

 

 

 já + obec + okolní obce + okres + nadace

 

církev, farář, kostelník, okresní policie,

 litoměřický biskup, PTP

 

pražský biskup

 

 

 

já - nezávislý

 

pol. strany

já - obecní kašpárek

 

obec, vládnoucí strany

moje parta

 

odpůrci

slušný člověk

 

mocipáni, restituenti

svět dle Sládka

 

 instituce, lumpové

já

 

profesionálové

 

Pro další volební období nekandiduje.

Paměť č.5: Důchodce (město N.B.), starosta obce

 

 

MY

 

 

ONI

tuctovost

 

angažovanost v politice

já a kamarádi

 

okupanti roku 1968

já

ç

OF

angažovaní členové OF

 

ti, co se vezou v OF

OF

 

SNB

zastupitelstvo

 

rada

OF + koalice

 

KSČ

já

 

manželka

já - starosta bez vizitky

 

starosta s vizitkou

já + občané + romská rodina

 

státní správa + tajemník + experti + vedoucí odboru na radnici

 

 

 

Kauza nemocnice (příklad č.5 v textu)

 

 

já - snaha zprivatizovat nemocnici

 

státní nemocnice

já + místostarosta +experti

č

zastupitelstvo

město N.B

č

okresní město, jidášové

 

 

 

já + městský úřad, občané + lobby

 

stěžovatelé, představitelé minulého režimu, mládež-zloději

já

 

okresní úředníci

já + nájemníci + mladí manželé +. sekretářka

 

restituenti domů, nájemníci, Romové

okres

 

vláda

láska k bližnímu

 

tržní prostředí

obec, malá politika,  venkovský strejda

 

vysocí političtí, představitelé

staří lidé, dělničtí starostové.

 

vysokoškoláci + mladí +podnikatelé

 

    Já, pro další volební období nekandiduje

 

Obsah:

Vláda věcí tvých, nechť se k Tobě, lide, navrátí ...                     

1. Uvedení do problému a postup zpracování sondy              

2. Hypotézy týkající se sociálního časoprostoru  transformace:                        

Různá pojetí otevřenosti a otevírání:

Generální hypotézy Šrubařovy články:       

3. Starostování v perspektivě změn&nezměn                        

4. Starostování v perspektivě MY&ONI    

5. Shrnutí   

Literatura: 

Příloha č. 1 

Učitelka   

Gert, Němec                  

Srdce, Tajemník  

Brežněves

Příloha č. 2 27

   Tajemník, město R       28

   Němec, starosta, město H.                 29

   Učitelka, starostka, město V.      30

   Brežněves, starosta       31

   Důchodce, starosta, město N.B.              32

 

 

 


[1]   Práce vznikla týmově. Přispěli k ní Bach, Buštíková, Frič, Jislová, Kabele, Kunc, Šrubař, Vajdová. Jednotlivé kapitoly  zpracovali: 1 - Kabele, 2 - Buštíková, Kabele, 3 - Basch, Kunc, 4 - Buštíková, Jislová, 5 - Kabele.

 

[2]PES je zkratka pro magisterský seminář politicko-ekonomické sociologie na katedře sociologie FSV UK.

[3] 65 pamětí starostů a zastupitelů (včetně 1 tajemníka), jež jsou vzpomínkami na jejich první volební  období, shromáždil Sociologický ústav AV pro projekt "Učení se demokracii", který byl v letech 1994-1995 financován Norským výborem pro výzkum. Paměti slouží I jako datové zázemí grantového projektu Z. Vajdové "Sociální sítě v lokálním politickém systému" (finančně podpořený GA AV ČR v letech 1997 - 1999).

[4]   Vysvětlování této podobnosti by bylo vděčným polem pro  klasický spor difusionismu a evolucionismu. Zdrojem této  podobnosti je nepochybně společná zkušenost se zvládáním  vlivů přicházejících z makrosvěta, ale také mediálně  konstruovaný a na setkání okresních úřadů šířený narativní  model starostování.

 

[5]   Není snad nezajímavé, že předseda KDÚ, ve svém distancování se od zbytku současné koalice přehodnocuje samo otevírání. Je nedobré, jestliže je ho příliš. Např., aby se Česká republika nezdravě otevírala liberálním změnám atd.

 

[6]   Gellner (1984) uvádí dva hlavní způsoby, kterými překonáváme situace, kdy jsme konfrontováni s neurčitostí  sociálního dění v měnící se společnosti a musíme rozhodovat o tom, co je co a zda je to nutné a správné - mohli bychom říci: co tvoří řád, co k němu přispívá anebo je s ním v rozporu, co má nebo nemá smysl. Kosmický exil je  filosofická strategie započatá Descartem. Předpokládá, že  všude tam, kde jsme konfrontováni s rozporností dění  a vizemi toto dění zurčiťujícími, je nejlépe postavit se  "mimo svět" do role vnějšího pozorovatele, který racionálně  posoudí daná fakta a logicky dospěje k tomu, co je "nutné a správné". Naproti tomu stojí alternativní strategie, která je schopna odhalit zevnitř v dějinách společnosti otevřenou  možnost vzestupu lidstva k morální excelenci. Tak se dá  dospět ke smyslu lidské individuální i kolektivní existence  (např. jím může být vybudování komunismu) a tedy i ke  kritériu, které dovoluje rozhodovat o nutnosti a správnosti  jevů a jednání.

 

[7]   V zásadě si myslíme spolu s Gellnerem (1984), že naznačená pojetí otevřenosti sensu B a C jsou komplementární  a mimo jiné souvisí s problémem způsobu konfrontování se  s neurčitosti sociálního dění (Kabele, 1995).

 

[8]  Obecně asi pak platí, že vize nové společnosti jsou vždy chápány "zúženě" díky tomu, že jsou součástí mýtu přerodu  (Kabele, 1994).