Téma mé diplomové práce je důsledkem několika příčin. Předně to není téma z mého pohledu zcela neutrální či indiferentní, protože jsem sám členem katolické církve a problematika vztahu církve k okolnímu světu a její vnitřní organizace, která s tím úzce souvisí, mi není lhostejná. Druhým impulzem byla diplomová práce J.Jandourka na téma Demokracie v církvi. Ten v ní podle mého názoru realitě odpovídajícím způsobem analyzuje problematiku demokracie v církvi – současný stav, jeho historii a filozofická či jiná východiska, napětí mezi hierarchickou strukturou církve a okolním demokratickým státem. Třetím impulzem je nastávající synod naší katolické církve, který může znamenat určitou změnu nebo též zakonzervování současného stavu. Domnívám se tudíž, že téma je v současné době natolik aktuální a palčivé, že je dobré nevyčerpat ho jen jednou prací s velmi širokým záběrem, ale pokračovat dál ve zkoumání tohoto problému, tentokrát už však se zaměřením na menší výsek z celé problematiky s ambicí dosáhnout hlubšího poznání a odkrytí skrytých vztahů a souvislostí.

Při své práci chci též vycházet ze zkušeností, které jsem získal v rámci bakalářské práce na téma Squat Ladronka. Při zkoumání skupiny lidí, které spojovali určité názory na okolní svět a kteří deklarovali určitou strukuturu (bez autorit, organizování, hierarchického žebříčku) se mi podařilo odkrýt neformální strukturu autorit, procesů rozhodování i jakési hierarchizace. Při této práci se mi osvědčila určitá metoda výzkumné práce, která dle mého názoru umožňuje při zodpovědném přístupu právě ono již zmíněné hlubší poznání sociálního světa a na první pohled skrytých souvislostí. Mám na mysli komplexní zkoumání jednoho případu (v prvém případě squat Ladronka) tak, že využívám metody analýzy dokumentů, pozorování zúčastněné i nezúčastněné a na základě těchto poznatků pak celou práci ukotvím prováděním hloubkových rozhovorů s jednotlivými aktéry. Je zřejmé, že tyto výzkumné postupy bude vhodné doplnit ještě dalšími – jako např. řízená diskuse aj., budou-li mi však umožněny, předem se samozřejmě nezříkám vhodného použití dotazníků. Všechny poznatky průběžně analyzuji a pokouším se i teoreticky popsat. V této části výzkumné práci byla velmi důležitá a přínosná spolupráce mého konzultanta.

Podobným způsobem chci postupovat i ve své diplomové práci. Základní jednotkou svého zkoumání jsem zvolil “farnost“ a to ve smyslu základní církevní obce organizované na základě územním, ale též na základě jiných kritérií . Cílem práce bude snaha nalézt jakousi typologii těchto farností a pokusit se je popsat – budu hledat rozpory mezi deklarovanou strukturou a strukutrou neformální především se zaměřením na zmíněná kritéria – vytváření rozhodnutí, organizování, hierarchické žebříčky, vliv, komunikace – toky informací.

Na počátku procesu vznikání této budoucí diplomové práce jsem si zvolil několik vstupních hypotéz. Tyto však nevnímám jako absolutně danou alfu a omegu své budoucí práce. Mají spíš plnit úlohu nutného ukazatele, podle kterého se vydám na cestu poznání této problematiky tak, abych neupadl do pokušení pojmout problematiku života farností v jakési bezbřehé šíři. Naopak se na druhou stranu nezříkám možnosti v průběhu předběžné teoretické přípravy zkoumání, ale i v jeho průběhu, tyto hypotézy doplnit, pozměnit a případně ukáže-li se např. nemožné tuto věc zkoumat, hypotézu opustit.

1. “živá – tradiční“
2. “živá – moderní“
3. “misijní typ“
4. “zanikající“
5. “alternativní typy – řeholní, studentská, podzemní“

Pozn. tato banálně znějící hypotéza je jakýmsi úhelným kamenem mé práce. Neboť je potřeba vnímat současnou vnitrocírkevní situaci, kdy je velmi brzděn nástup demokratických prvků do rozhodování v církvi. Tento postoj vychází z obecného názoru věřících, kteří předpokládají, že farář je autoritou jaksi už z podstaty více Duchem svatým osvícenou, vzdělanější, lidsky moudřejší a morálně čistší. Proto bude rozhodovat lépe než sobeckými zájmy zatížení a krátkodobými cíli omezení jedinci - “laici“. V této práci nechci nic víc a nic méně, než ukázat, že tento farář ve skutečnosti rozhoduje na základě množství neformálních vlivů a působení neformálních autorit. Tyto se pak často mění podle osoby faráře. Dochází tak k deformovanému prosazování přání a potřeb jednotlivců a vzniká církevní obdoba klientelismu. Předpokládané škodlivosti těchto jevů by mohla zabránit jejich transparentnost – výrazné zavedení prvků demokracie do fungování církevních sborů - farností.

Svou výzkumnou metodu jsem vpodstatě popsal v úvodu. Jedná se o rozšířenou metodu použitou již v bakalářské práci. Mojí ambicí je, jak jsem již uvedl, snaha odkrýt souvislosti, vztahy a příčiny, které ovlivňují a někdy též určují život určité sociální skupiny - zde farnosti - a které mohou být v rozporu s deklarovanou skutečností. Zároveň chci být v těsném kontaktu s teorií a tuto se budu snažit použít při vysvětlení a interpretaci jevů.

První hypotéza předpokládá, že sestavím typologii farností. Tím ukážu na jejich různost a pokusím se je seskupit do typů podle předem daných kritérií. Význam této typologie pak vidím nejen v tom, že je možné z ní vycházet při dalším zkoumání této problematiky. Mimoto má samostatnou hodnotu pro použití v praxi, ať už jako popisnou informaci nebo jako důkaz potřeby rozdílného přístupu k jednotlivým farnostem, že nelze jeden model správy automaticky aplikovat unifikovaně na každou farnost.

Druhá hypotéza předpokládá detailní popis farností, především nalezení jejich neformálních struktur a jejich rozdíl od navenek deklarované situace jak jsem to popsal v úvodu. Zkoumání s touto ambicí je však, jak jsem se již přesvědčil ve své bakalářské práci, velmi časově náročné. Případová studie jednoho takového společenství je záležitostí minimálně několika měsíců. Proto nebudu porovnávat farnosti všech typů, nehledě na to, že je možné, že typologii budu muset sestavit intuitivně na základě zkušenosti své a zúčastněných aktérů (myslím tím katolické duchovní a farníky). Předem přitom mohu říci, že základní dělení se samo nabízí, neboť v církvi existují dva více či méně vyhraněné směry a to směr “tradiční” a “moderní”. Pominu-li tedy farnosti odumírající či misijní a taktéž různé druhy alternativních farností (které by nepochybně bylo zajímavé a přínosné samostatně zkoumat – např. “podzemní církev”) zůstává zde především dělení na farnost tradiční a moderní. Krritérií rozlišení by mohlo být mnoho, ale nejjednodušeji je možné podívat se na to, zda byla ve fanosti zvolena farní rada a jaká je její činnost. Farní rada totiž představuje první demokratický prvek zaváděný do života farnosti.

Berger, P.L. 1991. Pozvání do sociologie. Praha: Správa sociálního řízení FMO

Bible Písmo svaté Starého a Nového zákona Ekumenický překlad. 1985. Praha: Ekumenická rada církví.

Dahl Robert A. 1995 Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. z angličtiny přeložila Helena Blahoutová (titul originálu Democracy and Its Critics, Yale University Press, USA, 1989)

Disman M., 1993: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum

Foucoult, 1996: Myšlení vnějšku. Herman a synové, Praha.

Kunc, J. 1994: O přechodech k demokracii. Praha: Sociologické nakladatelství.

Häring, B. 1994 : Jde to i jinak. Praha: Vyšehrad. z německého originálu přeložil Jan Spousta (orig. Es geht auch anders Verlag Herder Freiburg im Breisgau 1993)

Jandourek, J. 1995. Pohanokřesťanské meditace. praha: Síť.

Jelen, J. 1982. Stín katedrály. Praha: Československý spisovatel.

Kabele, J. 1998: Přerody. Praha

Kronick, J.C1997.: Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat. In: Sociologický časopis, č.1

Novak, M. 1992: Duch demokratického kapitalismu Občanský institut Praha z anglického originálu "The Spirit of Democratic Capitalism" Madison Books Lanham 1991 přeložil Jiří Pilucha

Popper, K.: Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha, Oikomenh 1994.

Rahner, K. 1983 Předmluva k dokumentům II. vat. koncilu in: Druhý vatikánský sněm Dokumenty Řím Křesťanská akademie