Má diplomová práce bude tematicky i metodologicky vycházet z předešlé bakalářské práce. V ní jsem se pokusil na základě výpovědí aktérů zmapovat základní směry institucionalizace mentálního postižení v české republice. Mentální postižení jsem při tom pojímal v širokém smyslu jako specifický životní prostor zainteresovaných jedinců s vlastními normami a zvyklostmi, tedy v sociálně konstruktivistickém významu jako instituci. Nositeli a reprodukovateli daných norem a zvyklostí jsou pak jednotlivé organizace, které sdružují mentálně postižené, jejich blízké a samozřejmě také personál. Výsledkem mé bakalářské práce bylo načrtnutí několika cest jimiž se ubírají snahy k zajištění plnohodnotného života mentálně postižených. Tyto snahy jsou natolik diverzifikovány, že pojem integrace, který se pro ně často používá, nepostihuje vždy jejich skutečný směr. Ve své diplomové práci budu hlouběji studovat historii jednotlivých organizací s ohledem na jejich vlastní přístup k institucionalizaci mentálního postižení. Na pozadí různosti těchto procesů se pokusím reflektovat tužby a představy jak mentálně postižených tak zdravých aktérů instituce.

Mým cílem je zjistit reálnou podobu vztahů jedinců s různými mentálními schopnostmi a způsob překonávání komunikačních bariér. K tomu hodlám získat pokud možno autentické postoje, které budu konfrontovat s chováním při vzájemných interakcích. Vzniknout by měl popis jednotlivých podob instituce mentálního postižení, jak je konstruován postiženými a jejich rodinami a zároveň jeho vztahu k své ideální opozici, světu normálnímu. Podobou instituce pak myslím způsob, jak jedinec pro sebe interpretuje jednotlivé institucionální procesy a cíle. Při popisu budu preferovat jeho podrobnost nad šíří záběru. Již z praktických důvodů se budu věnovat pouze několika organizacím do kterých budu mít dostatečně volný přístup. Mým druhým cílem bude na základě metodických materiálů a výpovědí profesionálů definovat proklamativní cíle organizací zabývajících se mentálním postižením

Při své práci se budu opírat o kombinaci kvalitativních metod. Při analýze výpovědí aktérů použiji metodu grouded theory, jejíž zásady jsem již dříve ocenil především při zpracovávání spontánních výpovědí mentálně postižených. Vzhledem k tomu, že se již delší pohybuji v prostředí mentálního postižení, bude mojí hlavní metodou při analýze sociálních interakcí zúčastněné pozorování. Při výzkumu budu na jedné straně postupovat v duchu metodologického individualismu a rozpracuji již dříve nastíněný sociálně konstruktivistický pohled na mentální postižení, na druhé straně se zároveň pokusím zmapovat reálnou historii organizací mentálního postižení a způsoby, jakými se etablují v české společnosti.

Berger, P., Luckman, T. (1966): The Social Construction of Reality. New York: Double-Day.

Goffman, E. (1991): Asyleums. Essays on the Social Situation of Mental Patiens and Other Inmates. New York: Double-Day.

Goffman, E. (1999): Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.

Strauss, A., Corbinová, J. (1999): Základy kvalitativního výzkumu, postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Foucault, M. (1994): Dějiny šílenství. Praha: NLL.

Foucault, M. (1999): Psychologie a duševní nemoc. Praha: Dauphin.

Němec, J., Kusý, M. (1998): Aktivní sociální učení v podmínkách ústavní a ochranné výchovy. Praha: ETERIA.

Langer, S. (1990): Mentální retardace, etiologie, diagnostika, profesiografie, výchova. Hradec Králové: Krajská pedagogicko-psychologická poradna.

Švarcová, I. (2000): Mentální retardace, vzdělání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.